„Jsou tady v několika skupinách, je to zhruba třicet lidí, ale už jsme museli řešit například likvidaci zařízení na ubytovně nebo třeba pořezané sedačky v dopravním prostředku. Jsou to lidé, kteří jsou velmi nepřizpůsobiví,“ uvedl hejtman Ivo Vondrák pro idnes.cz. Podle něj to ale není problém jen severu Moravy.
Romové, kteří pochází z oblasti Užhorodu v ukrajinské Zakarpatské oblasti, jsou podle něj kočovné kmeny, jejich sociální návyky jsou nižší, než na co jsme u nás zvyklí.
Tato skupina lidí má podle hejtmana ukrajinské a maďarské občanství. „V případě, že mají maďarské občanství, tak nemají na nic nárok a musí si pomoci sami,“ konstatoval hejtman.
VIDEO: Zdevastovaná vesnice u Charkova. Nikdo nevěřil, že jsme přežili, říkají místní.
Zdevastovaná vesnice u Charkova. Nikdo nevěřil, že jsme přežili, říkají místní Blesk TV, reuters
Nepřizpůsobiví uprchlíci jsou ve vyhrazené části přijímacího střediska v pavilonu na ostravském výstavišti Černá louka. Pokud svým jednáním způsobili trestný čin, bude se tím zabývat policie.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
