„Jsme rády, že máme práci a slušně si vyděláme,“ řekly Kristýna, Olga a Yesain. V průměru si vydělají od 20 do 26 tisíc korun. Spousta válečných uprchlic půjde zřejmě v jejich stopách, to znamená na pozice, kde stačí základní vzdělání. Dělníků je ve firmách nedostatek.
Zaměstnavatelé jsou s Ukrajinkami spokojení. „Neřešili jsme s nimi žádnou absenci, pozdní příchod či stížnost,“ uvedla Petra Uhligová z personální agentury Maxins, která zároveň poskytuje ženám ubytování zdarma.
Tetiana přijela do Česka s dvouletou dcerkou. Jako i ostatní ženy má pro sebe pokoj se sociálním zařízením. „Výhodou je, že bydlíme pohromadě a pracujeme na směny. Můžeme si tak navzájem hlídat děti,“ uvedla Tetiana.
VIDEO: Ukrajinci bojují už měsíc! Anonymous zveřejnili další cíle. A benzín zlevňuje!
Podle Uhligové vyšla agentura vstříc humanitárním organizacím a uvolnila uprchlíkům svoje ubytovny. „Čekali jsme, že si ženy budou chtít pár týdnů oddechnout, zvyknout, ale ony přišly po dvou dnech, že nejrychleji jim pomůže zapomenout na to, co se děje doma, práce,“ podotkla Petra.
Někteří zůstanou
Se začátkem války se firmy musely přeorientovat. Zatímco muži odešli bojovat, do fabrik přicházejí jejich ženy.
„Hrubou sílu střídá jemná motorika. Myslíme si, že tak 20 procent Ukrajinek u nás zůstane i po skončení konfliktu a jejich muži přijedou za nimi. Určitě v tom bude hrát roli, jak si v cizí zemi zvyknout jejich děti,“ poznamenala Petra.
Do práce s tlumočníkem
Podle Petry Uhligové je pro jakoukoliv práci na startu největší problém jazyk, byť většina Ukrajinek umí anglicky.
„Výrobní proces musí pochopit do detailů včetně bezpečnosti práce, takže bez tlumočníka do češtiny to nejde. Na kvalifikovanější místa se vypracují časem,“ sdělila s tím, že ženy jsou šikovné, spolehlivé a výkonné.
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Rusko bude spokojeno jedině až poté, co dosáhne vítězství a podpisu mírové dohody podle svých podmínek, odvětil hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij podle ruských agentur na otázku, zda je ruská strana spokojena s výsledky jednání v Abú Zabí. Vyloučil jakoukoliv možnost výměny území s Ukrajinou v rámci mírové dohody a předpověděl, že se bude dále rozšiřovat „nárazníková zóna“ u hranic s Ukrajinou. Medinskij rovněž uvedl, že pokud by se podařilo vytvořit „spravedlivý bezpečnostní systém“ pro Evropu, pomohlo by to zajistit mír na kontinentu na celá desetiletí, či dokonce staletí.
Mír a svoboda nejsou podle prezidenta Petra Pavla nárokem, se kterým se lidé mohou obrátit na vládu, a požadovat, aby jim je zajistila. Jsou věcí všech. Řekl to dnes u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově, kde si válečné hrdiny slavnostním nástupem tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i veřejnost. Veterány uctili položením věnců.
„Vidíme i v dnešní době, že stále umírají lidé, stále lidé přicházejí o to nejcennější, co mají, a není to jenom v místě, které by bylo izolované a jehož dopady by se nás netýkaly. Týkají se nás a můžou se nás týkat ještě více, pokud konflikt na Ukrajině neskončí alespoň zčásti spravedlivým mírem pro Ukrajinu jako napadenou zemi. Je proto důležité, abychom vnímali svobodu a mír jako něco, za co musíme něco obětovat a k čemu musíme přispět každý z nás,“ uvedl prezident.
Rusko musí vrátit unesené ukrajinské děti, shodli se na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu europoslanci napříč politickými frakcemi. Mnozí europoslanci v debatě s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou zdůraznili, že v zemi napadené Ruskem nemůže nastat mír, dokud nebudou všechny děti navráceny svým rodičům. Podle ukrajinských údajů bylo od začátku ruské invaze potvrzeno více než 20 tisíc případů deportace či nuceného přemístění ukrajinských dětí do Ruska a na okupovaná území. Na Ukrajinu se jich dosud podařilo vrátit přibližně 2800.
„Vždy jsme podporovali spravedlivé a trvalé mírové řešení. Problém je v tom, že Rusko nedává najevo, že by chtělo skutečně jednat. Způsob, jakým Rusko za poslední čtyři roky zachází s ukrajinskými dětmi, ukazuje jeho naprostou lhostejnost k lidskému životu,“ uvedla před europoslanci Kallasová. „Deportace ukrajinských dětí do Ruska jsou součástí politiky ruského státu, kterou schválil Vladimir Putin,“ dodala.
