„Jsme rády, že máme práci a slušně si vyděláme,“ řekly Kristýna, Olga a Yesain. V průměru si vydělají od 20 do 26 tisíc korun. Spousta válečných uprchlic půjde zřejmě v jejich stopách, to znamená na pozice, kde stačí základní vzdělání. Dělníků je ve firmách nedostatek.
Zaměstnavatelé jsou s Ukrajinkami spokojení. „Neřešili jsme s nimi žádnou absenci, pozdní příchod či stížnost,“ uvedla Petra Uhligová z personální agentury Maxins, která zároveň poskytuje ženám ubytování zdarma.
Tetiana přijela do Česka s dvouletou dcerkou. Jako i ostatní ženy má pro sebe pokoj se sociálním zařízením. „Výhodou je, že bydlíme pohromadě a pracujeme na směny. Můžeme si tak navzájem hlídat děti,“ uvedla Tetiana.
VIDEO: Ukrajinci bojují už měsíc! Anonymous zveřejnili další cíle. A benzín zlevňuje!
Podle Uhligové vyšla agentura vstříc humanitárním organizacím a uvolnila uprchlíkům svoje ubytovny. „Čekali jsme, že si ženy budou chtít pár týdnů oddechnout, zvyknout, ale ony přišly po dvou dnech, že nejrychleji jim pomůže zapomenout na to, co se děje doma, práce,“ podotkla Petra.
Někteří zůstanou
Se začátkem války se firmy musely přeorientovat. Zatímco muži odešli bojovat, do fabrik přicházejí jejich ženy.
„Hrubou sílu střídá jemná motorika. Myslíme si, že tak 20 procent Ukrajinek u nás zůstane i po skončení konfliktu a jejich muži přijedou za nimi. Určitě v tom bude hrát roli, jak si v cizí zemi zvyknout jejich děti,“ poznamenala Petra.
Do práce s tlumočníkem
Podle Petry Uhligové je pro jakoukoliv práci na startu největší problém jazyk, byť většina Ukrajinek umí anglicky.
„Výrobní proces musí pochopit do detailů včetně bezpečnosti práce, takže bez tlumočníka do češtiny to nejde. Na kvalifikovanější místa se vypracují časem,“ sdělila s tím, že ženy jsou šikovné, spolehlivé a výkonné.
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Evropské země včetně Francie se zúčastní mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která se za zprostředkování Spojených států uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Zabí.
Podle agentury AFP to dnes v rozhovoru se stanicí RTL uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Neupřesnil však, která z evropských zemí se dialogu zúčastní. „Dosavadní jednání se někdy konala bez účasti Evropanů, jindy za jejich přítomnosti. Tentokrát se jich zúčastní. Francie tam bude a nechá zaznít evropský hlas,“ prohlásil Barrot.
„V posledních týdnech se Evropané ozvali a americkým zprostředkovatelům dali najevo, že žádná diskuse o budoucnosti tohoto kontinentu nemůže opomenout naše očekávání a požadavky,“ pokračoval Barrot.
Evropa by pro jednání s Ruskem o konfliktu na Ukrajině měla podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vybrat jednu osobnost a vybavit ji volným mandátem, protože názory zemí na ukončení ruské agrese se liší. Ohledně možného zapojení prezidenta Petra Pavla, s nímž mají Motoristé napjaté vztahy, Macinka v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News uvedl, že by to bylo pro Česko prestižní, na druhou stranu podle něj jméno českého prezidenta nikde oficiálně nezaznělo.
Že by se Pavel mohl stát vyjednavačem, psal před 14 dny britský zpravodajský web The Telegraph.„Myslím, že nebude možné se shodnout na tom, co konkrétně tam ten člověk má zastávat. Spíše doufám, že bude Evropa schopná říct, pojďme vybrat nějakou osobnost, dejme jí volnější mandát a nechme ji ukázat, co dokáže, aniž bychom ji svazovali názory té či oné země, protože názory se liší,“ uvedl Macinka.
Šéf české diplomacie zmínil telefonát finského prezidenta a norského premiéra s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a snahy italské premiérky Giorgie Meloniové. The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s Putinem o ukončení války na Ukrajině. Pavel ve čtvrtek podotkl, že o jménech se nejednalo.
Více než 600 000 domácností zůstalo bez proudu po nočních ruských útocích na energetickou síť v Dněpropetrovské oblasti, oznámil dnes ráno šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža na platformě Telegram.
„Nemocnice a zařízení kritické infrastruktury přecházejí na napájení z generátorů. Energetici již pracují na obnovení dodávek elektřiny, jejich práci však komplikuje neustálé ostřelování,“ napsal ráno na telegramu Hanža.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruská armáda pokračuje v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, napsal ruskojazyčný server BBC. Ukrajinská armáda dnes ráno oznámila, že její jednotky v noci na dnešek zneškodnily 137 ze 164 ruských útočných bezpilotních letounů. Podle ní ruská armáda na Ukrajinu útočila i třemi řízenými střelami Ch-59/69.
