„Hosta tady máme každý den. Už se ani nebojí. Někdy nakukuje do ložnice, jindy na sebe přes sklo pomrkávají s naším psem,“ popsal Petr Žižka (55).
Že se mu rodina rozroste o dalšího strávníka, nečekal. Navíc jim srneček nedávno dovedl představit i svoji partnerku. „Počítám s tím, že za pár měsíců už nás budou navštěvovat ve třech,“ odhadl Žižka.
Srnčí zvěř občas zamíří i k sousedům. „Viděl jsem, jak u jednoho domu prochází brankou, kterou asi zapomněli zavřít, ale ten náš kluk mezi nimi nebyl. Možná mají i jinde pravidelné vlastní hosty z lesa,“ přemítal Petr a vybavil si, že při prvním setkání se srnečkem se bál o jeho život.
Jedovatá pochoutka
Se ženou donesli z lesa jmelí a nechali ho ležet na zahradě. Ráno si všimli, že jim ho srnec skoro celé sežral. Už dojídal zbytky. „Tak a bude po něm, lekli jsme se, protože je jmelí jedovaté,“ vysvětlil muž. Naštěstí se další den vrátil živý a zdravý a od té doby patří do rodiny.
Zatímco se rodina bála, že se srneček poté, co jim sežral jmelí, otráví, nestalo se mu nic. „Zjistil jsem od myslivců, že jmelí je naopak pro zvěř pochoutka, protože má v sobě pro ni spoustu výživných látek. Jenže roste vysoko na stromech, takže se k němu dostane jen vzácně. Jedině, když některá dřevina spadne,“ dodal Žižka.
V zimě lze přilepšit zvěři na okraji zahrady ořezanými větvemi z ovocných stromů nebo otýpkou sena či jeteliny.
VIDEO: Malá srnečka spadla ženě na zahradu v Davli u Prahy.
Malá srnečka spadla ženě na zahradu v Davli. Kateřina Landová
