Poskládat dohromady mrtvé stromy a jejich torza dalo partě pořádně zabrat. Kmeny, špalky a větve se musejí částečně zakopat do země.
„Broukoviště stojí na katastru Bartošovic,“ uvedl Daniel Gold ze záchranné stanice v obci. Život mnohých organismů závisí právě na odumřelém, tlejícím a trouchnivějícím dřevu.
Podle Jiřího Řehounka ze sdružení Calla, které se zabývá ochranou přírody, je vždy lepší ho stavět na slunci. Lidé si ho mohou udělat i na zahradě a pozorovat pak své podivuhodné sousedy.
V lesích chybí
„V dnešních hustých lesích téměř chybějí dobře osluněné kmeny, které brouci potřebují stejně jako staré stromy. Ty se samozřejmě kácejí dříve a když náhodou popadají, lesníci je vytahají ven. Přitom broukům slouží nejen jako útočiště, ale i k dokončení vývinu,“ dodal Řehounek.
Broukoviště vymysleli zřejmě v Londýně. „První svého druhu jsem viděl v tamní Královské botanické zahradě a u nás vzniklo pak v zámeckém parku v Lysé nad Labem, kde vichřice vyvrátila stromy. S nápadem, jak je využít, přišel osvícený úředník,“ popsal odborník.
Starost o broučí bytový komplex není složitá. Jelikož se dřevo postupně rozkládá, stačí je časem doplnit o nové kmeny. „Ze starých listnáčů vydrží nejdéle,“ poradil Řehounek.
VIDEO: Entomolog: Hmyz opravdu vymírá. Z Česka zmizela za 80 let třetina motýlů.
