Přinesou jim mrkvičku nebo salát a nadšeně sledují, jak hlodavcům chutná. Někteří z nich si sem tam odskočí na svačinu i do okolních zahrad.
„Bohužel jde o zavlečený druh z Ameriky. Chová se na maso a kožešiny. K nám se dostal nezodpovědností chovatelů, kteří je vypustí do přírody,“ řekl přírodovědec Daniel Křenek z Českého Těšína.
Nemoci přenosné na člověka
Hlodavec si vyhrabává až několik metrů dlouhé nory, často v sypaných hrázích, čímž ohrožuje jejich stabilitu.
Nutrie se staly atrakcí Třince, ochránci přírody ale nabádají lidi, aby je nekrmili. Jana Gartnerová
„Navíc jsou nutrie hostiteli hlístic přenosných i na člověka,“ dodal Křenek. Chytit však od nich mohou lidé i salmonelózu, tularémii a leptospirózu.
Jak s rozmnoženými nutriemi bojovat? „Rozhodně nekrmit. Je to jediný způsob, jak populaci snížit. Tomuto druhu se daří, když má bohatou potravní nabídku,“ doplnila Štěpánka Fišerová z Českomoravské myslivecké jednoty.
Ministerstvu zemědělství už došla se zavlečenými druhy trpělivost a nutrie chce ještě s několika dalšími zařadit na seznam druhů živočichů vyžadujících regulaci. To by umožňovalo lov po celý rok.
Zavlečené druhy
Podle přírodovědce Křenka se na území Evropy za posledních 30 let dostalo až 12 tisíc nepůvodních druhů organizmů. Z nich je 23 druhů živočichů a 14 druhů rostlin nebezpečných.
„Většina z nich se k nám dovlekla právě lidskou nerozvážností. Jako třeba křídlatka, bolševník, želva nádherná či psík mývalovitý, který je téměř všude,“ zmínil Křenek.