18°C
Ve 22 letech se mu otočil život. Na konci roku 2004 se Jaromír spustil ze sjezdovky na pneumatice od traktoru a narazil do stromu. Poranil si krční páteř a skončil na vozíku. „Pět let jsem měl chmurné myšlenky, ale pro maminku jsem se držel,“ přiznal.
Pomáhá druhým
Pořídil si psího parťáka Rastyho a při jeho výchově potkal svou budoucí manželku Johanu (36). Byla to právě ona, která ho přivedla ke spolupráci se psy.
Společně se věnovali výcviku, psím sportům a canisterapii. Pro děti pořádali zábavně-vzdělávací besedy s ukázkami speciáně cvičených psů, kteří pomáhají lidem. Formou canisterapie pomáhali v denních stacionářích, domovech pro seniory a v nemocnici.
Jaromír Biluesac (37) z Ostravy je po nehodě ochrnutý. Natupovat do auta mu musí pomáhat manželka Johana. Michal Charbulák
V jedné vteřině
„Založili jsme spolek V jedné vteřině. Protože právě jedna vteřina často může rozhodnout o lidském životě,“ řekl Jaromír.
Muž sehnal peníze pro sebe na nutné kompenzační pomůcky, jako třeba elektrický vozík. Pak se s manželkou vrhli na pomoc druhým. „Jezdíme za potřebnými. Sháníme peníze na pokrytí jejich denních výdajů i na výcvik pejsků pro canisterapii,“ popsal.
Potřebuje samostatnost
Pro Jaromíra je každodenní cestování autem za klienty čím dál těžší. „Neustále potřebuji asistenci. Sháním proto větší auto s elektrickou plošinou, kam si najedu sám i s vozíkem. Peníze ze spolku použít nemůžu, tak je sháním přes jinou nadaci. Potřebuji se zkrátka osamostatnit,“ přeje si statečný muž.
Manželka přemáhá bolesti
S usazováním do současného auta Jaromírovi pomáhá manželka. „Jezdíme denně. Jakákoli cesta znamená minimálně dva výstupy a dva nástupy. Muže naložím, třeba u úřadu vyložím, pak opět naložím, doma vyložím,“ popisuje Johana.
„Fyzicky jsem sice zdatná, snažím se cvičit, ale trpím těžkou skoliózou páteře a je to čím dál víc znát. Občas mi lidé pomohou, ale sama bych to časem už nezvládla,“ dodala žena, která má sama pohnutý osud, překonala totiž rakovinu.
