Komín patřil do takzvané Vítkovická Aglomerace, a tu vlastník měl za asi nejhorší pozůstatek centrálně nadiktovaného holportu průmyslu v socialistickém bloku. „Byl totálním selháním RVHP a socialismu,“ řekl Blesku šéf firmy Jan Světlík.

"Do Ostravy začali vozit nekvalitní rudu s hlušinou ze Sovětského svazu. A v Ostravě se v Aglomeraci draze a zbytečně přepracovávala na koncentrovaný materiál,“ pokračoval Světlík. Oblast produkovala červený prach, který byl ekologickou zátěží.

Aglomerace kontaminovala okolí olovem, arsenem, polychlorovanými bifenyly, i dalšími karcinogeny. Proto komín Strakáč i okolní objekty hodlá firma jednou provždy zlikvidovat. „Jsou symbolem staré černé Ostravy, musí pryč,“ sdělil Světlík.

S dovětkem, že svou hlušinu si měl Sovětský svaz zpracovávat na území Krivého Rohu na Ukrajině, kde ji také těžil, a ne se ji zbavovat s nesmyslnými náklady a zátěží na životní prostředí v Ostravě. Jen přidělal vrásky zdejším pacientům a lékařům.

Video
délka: 01:18

Komín po odpalu více než 100 kil trhaviny byl totálně zničen během několika vteřin Karel Janeček

Nešlo o běžný odstřel

Proto mohl dát střelmistr Petr Šobíšek ze Sezemic u Pardubic po třech dnech pečlivých příprav pokyn k odpálení komínu. „Cihlový komín s červenobílou šachovnicí padl k zemi za několika vteřin. Použili jsme sto kilo výbušniny, která byla rozmístěna do 120 vývrtů,“ sdělil krátce po odpalu.

Odpal komínu nepovažuje za zcela rutinní záležitost i kvůli mohutnosti Strakáče. „Tloušťka stěny byla dva metry, průměr v patě komínu byl asi 13 metrů. Příprava probíhala tři dny, tedy vlastní práce. Navrtání trvalo dva dny, vrtaly se 150 centimetrů dlouhé vývrty. Dopadlo to líp, než jsem čekal,“ konstatoval střelmistr.

Předseda: Chci repliku! Za 250 milionů

Předseda spolku Sv. Václav Dominik Raška bojoval za zachování Strakáče jako dominanty města. Má za to, že s komínem zmizela i část místní historie. „Už před odpalem to probrečel. Byl specifikem Ostravy, jednou z jeho dominant,“ posteskl si.

Sám pochází z čistě hornické rodiny. „Můj dědeček Rudolf Raška byl prvním ředitelem dolu ve Stonavě, tam kde byl vloni ten tragický výbuch. Předtím byl ředitelem dolu Záruba. V tom můžeme možná najít důvod mého odporu k bourání Strakáče,“ uvedl.

S členy spolku se tak proti odpalu komína zásadně vymezil. „Měla by se postavit replika. Za dvě stě až dvě stě padesát milionů. Se vším všudy. Ostrava tak ztratila hodně. Vítkovice měly severní a jižní část, a ty do sebe pasovaly. To nyní neplatí, areál již není kompaktní, přišli jsme o stavební unikát“ posteskl si.

Sanace pokračuje dál

Vítkovice v rámci sanací v minulosti vyčistily již velkou část původního území někdejších problémových provozů. První etapa „očisty Vítkovic“ byla zahájena už v roce 1998 likvidací technologické části koksovny. Od té doby došlo k odstranění starých ekologických zátěží již na mnoha lokalitách, a to zejména:

- Koksochemie - odstranění kontaminovaných staveb, technologií a části zemin v chemické části koksovny (2001 – 2003);

- odstranění Tvarovkové slévárny – sanace zemin a podzemních vod (2006);

- VÍTKOVICE VÁLCOVNA TRUB, a.s. – dílčí sanace zemin (2008);

-  Kovárna Kunčice – sanace zemin a podzemních vod (2008 – 2010);

Fotogalerie
18 fotografií