Dítě (3) na Ostravsku napadl pes: Vážně ho pokousal

e.44: Taky máme debilní sousedku. Máme tady toulavou kočku, která už je ale asi šest let usazená u jedné bytovky, jelikož jí tam jedna pani pravidelně krmila. Od doby, co pani umřela, starají se o ní všichni z okolí včetně mě, takže se má líp než dřív, takže už se ani netoulá. A tahle kočka má každý rok na jaře nebo začátkem léta tři koťata, která si vždycky na podzim místní, co o kočku nějak přišli, rozeberou. Letos měla zase tři a sousedka od vedle, šílená ptákomilka, jí načapala, jak se s mladejma krmí ulovenou hrdličkou, což jí rozlítilo tak, že jí koťata, asi třítýdenní, sebrala a odnesla do útulku. Ta kočka pro ně brečela a hledala je čtrnáct dní ..... zkrátka takhle malý koťata je kravina od kočky brát, taky dvě v útulku pošla. Hubu bych jí za to rozbila .... Navíc kočka stejně už čeká další a hrozí, že to u ní nastartuje to, že bude mít další i několikrát do roka, a tolik se jich tu už neudá.

e.44: Bez podrobností těžko soudit, jestli je na vině debilní majitel psa nebo debilní rodič. Z mých zkušeností z poslední doby bych to viděla na debilní rodiče. To že se mě někdo zeptá, jestli si jeho dítě může pohladit mého psa a já pro jistotu řeknu ne a on na mě kouká jak na vraha, co upírá jeho dítěti potěšení, to už mě nechává chladnou, ale mnozí rodiče jsou ještě mnohem debilnější. Třeba nedávno, jdu se psem a už z dálky vidím a hlavně slyším, jak kus před náma jezděj malý děti na těch příšerných, zdraví ohrožujících odrážedlech, jimiž vydávaný rámus nesnáší většina psů i lidí. Tak jsem okamžitě vzala psa na vodítko. "Dětičky" jezdily kolem takovýho plácku s pár stromy a lavičkou, na které seděly dvě hulící fuchtle, popíjející cosi neidentifikovatelného z lahve. Musela jsem kolem projít, takže jsem to se psem u nohy vzala raději trávou. Když byly "dětičky", asi tak tříleté, skoro na naší úrovni, tak se podívaly na psa, pak na sebe a začaly do nás najíždět, což se dělo za zády těch dvou fuchtlí, které vůbec nezajímalo kde přesně děti jsou a co dělaji. No pes se lek a výstražně zaštěkal, ne na děti, ale jasně dolu na jedno odrážedlo, což ty dvě krávy konečně probralo a aniž by tušily jak to bylo, začaly mi sprostě nadávat, a že pes, co štěká na děti si zaslouží zapálit, přerazit hnáty a nechat chcípat. Měla jsem dvě možnosti, rozbít těm krávám hubu nebo je ignorovat a nechat je se užírat vlastní zlobou a debilitou. Z toho že nesedim, se dá správně usoudit, že jsem zvolila možnost b), ale kdyby se mi na psa pokusily vztáhnout ruku, tak přes tu hubu dostaly.