„Střecha brněnské káznice patří k vůbec nejrozsáhlejším střešním plochám v Brně, hned po Špilberku. V současnosti jsme provedli nezbytnou opravu na části jižního křídla, kde dřevěná konstrukce hrozila zřícením na sousední objekt," uvedla náměstkyně pro správu majetku Karin Podivinská (ANO).
Dělníci vyměnili dřevěné prvky i střešní krytinu. „Technicky to bylo poměrně náročné. Bylo nutné hydraulicky zdvihnout nosné dřevěné sloupy, následně vyměnit dřevěné vazníky, na kterých jsou tyto sloupy ukotveny, a sloupy znovu usadit," dodala Podivinská.
Ve věznici na Cejlu se zhmotňovalo zlo: Hrůzy 50. let připomenul pietní akt i výstava mm
V opravách plánuje město pokračovat i v příštím roce, kdy uvolní pět milionů. Podle opozičního zastupitele Tomáše Koláčného (Piráti) je nedostatečná. „Objekt na sanaci střechy potřebuje nejméně dvacetkrát vyšší finanční podporu, aby zůstal bezpečný, provozuschopný a mohl být nadále využíván," míní zastupitel.
Káznice vznikla na Cejlu před více než 250 lety původně jako sirotčinec. V protektorátním období věznici i nadále využíval český krajský soud, kde pracovali čeští dozorci. Část byla vyčleněna pro ženské oddělení gestapa a začal zde působit také německý zemský soud.
Po Únoru 1948 zde byli vězněni i političtí vězni, například básník Jan Zahradníček a spisovatel Zdeněk Rotrekl. Mezi lety 1948 a 1952 zde popravili celkem 17 osob. Areál s pohnutou historií plánuje město přeměnit na kreativní centrum s muzeem a pietním místem.
