„Kromě tělesných ostatků lidí různého věku jsme našli i kostry koní a psů. V některých hrobech byla i bohatá výbava,“ řekla Zuzana Loskotová, vedoucí výzkumu z Archeologického ústavu Akademie věd.
Jde o největší kostrové pohřebiště z doby stěhování národů v prostoru celého středního Podunají. „Jedná se o příslušníky kmene označovaného Langobardi, který přes Moravu migroval a zůstal zde po několik generací," upozornila Loskotová.
Hroby, ve kterých spočinuli společně psi a koně, mají jednoduché vysvětlení. „Dá se předpokládat, že byli pohřbeni se svými majiteli, kteří byli buďto bojovníci, nebo patřili k elitě společnosti," dodala Loskotová.
Z výbavy jednotlivých hrobů jsou nejvzácnějšími předměty spony, které zdobily ženské šaty. Jsou vyrobené z vzácných kovů, například pozlaceného stříbra, a osazené polodrahokamy, takzvanými almandiny. Ty se v surovém stavu dovážely z Indie. Šperky nyní zamíří do laboratoří k pečlivému ošetření.
Děti trápily nemoci
Archeologům asistuje i antropoložka Eva Vaníčková. Na lidských ostatcích nejsou podle ní patrné známky vážnějších zdravotních problémů s výjimkou dětí. „U nich se projevily některé výživové a stresové faktory viditelné zejména na zubech, které mohly být i příčinou úmrtí těchto dětí," konstatovala Vaníčková.
Fenomén Langobardi
Langobardi byli příslušníci germánských kmenů. Mezi roky 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobarské království. Původně z jižní Skandinávie táhli na jih přes dnešní Německo, Rakousko a Slovinsko. V roce 774 si jejich království podmanil franský král Karel Veliký a začlenil ho do své říše.
VIDEO: Nálezy v Malostranské věži
Malostranská věž ukrývala pantofle i kosti. Dřív z ní hlásili požáry, StB tu měla kukaň Daniel Vitouš, Lukáš Červený
