„Cílem studie, kterou provádí Ústav veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, je zjistit, jaké má krátkodobé hladovění účinky na tělesné složení,“ uvedla Marie Krulová, vedoucí komunikace lékařské fakulty.
Univerzita do výzkumu potřebuje 60 dobrovolníků, kteří splní kritéria a úspěšně absolvují tři týdny výzkumu. Mají možnost zjistit, jaké je jejich tělesné složení, zároveň obdrží odborně vypracovaný jídelníček, který bude odpovídat jejich energetickým potřebám.
Epidemie obezity se stává celosvětovým problémem. Hlavní příčinou je příjem energie dlouhodobě převyšující výdej. „V současné době víme, že přerušované hladovění může být efektivním nástrojem při snižování tělesné hmotnosti, ale stále není z dosavadních studií jasné, jestli při něm nedochází také k nežádoucímu úbytku svalové hmoty, která patří mezi významné ukazatele zdravotního stavu,“ uvedla koordinátorka studie Erika Čermáková.
Svaly jsou důležité
Aby bylo možné doporučit nový způsob stravování jako součást dlouhodobě udržitelného životního stylu, je stěžejní zjistit právě jeho vliv na množství svalové a tukové tkáně. Vysoké procento tělesného tuku je totiž spojeno se zvýšeným rizikem vzniku kardiometabolických onemocnění.
Naopak snižující se podíl svalů může být spoluzodpovědný za postupný nárůst tělesné hmotnosti i při zachování stejného množství přijaté energie. S nižším podílem svalové hmoty se snižuje také hodnota bazálního metabolismu, udávající množství energie potřebné pro udržení všech vitálních funkcí člověka.
VIDEO: Obezitoložka Dita Pichlerová o léčbě obezity.
Obezitoložka Dita Pichlerová o léčbě obezity Iva Dvořáková