14°C
Škola měla původně limit 190 žáků, ale díky rekonstrukci se loni kapacita zvýšila a mohla letos přijmout i ukrajinské děti prchající s rodiči z vlasti před válkou s Ruskem. Původně měla škola kolem 170 žáků z Ukrajiny. Někteří už odjeli, nyní je jich kolem 150.
„Myslím, že děti se začlenily velmi dobře. Komunikují i česky, krásně všemu rozumí. Mají pěkné známky. U pár výjimek, u kterých to nešlo tak dobře, například kvůli psychickému rozpoložení, tak jsme se s rodiči dohodli, že dítě bude raději opakovat ročník,“ řekla ředitelka školy Simona Pokorná.
Jiné písmo i matematika
Podle ní to však nebylo na začátku jednoduché. „Ukrajinské děti mají azbuku, tady je latinka. Rozdíly jsou ale i v matematice, protože mají jiné postupy. U nás se učíme anglicky, to bylo pro děti nejtěžší. Vše jsme jim ale vysvětlili a většina se i přes počáteční těžkosti dostala k vysvědčení,“ dodala.
Škola má podle ní dobré zkušenosti s ukrajinskými dětmi už z dřívějška. „Před rokem a půl k nám přišel chlapec. Nyní je v deváté třídě, má samé jedničky a dostal se na chemickou průmyslovku,“ zakončila ředitelka.
VIDEO: Studenti Masarykovy univerzity původem z Ruska a Běloruska natočili video, kde odsoudili válku.
Studenti Masarykovy univerzity původem z Ruska a Běloruska natočili video, kde odsoudili válku. MU Brno
Největší hrozbou pro bezpečnost je ruský imperialismus, je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ruské agresi ubránila. Po jednání s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem v Budapešti to řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Szijjártó zopakoval postoj Maďarska, které napadené zemi nedodává zbraně.
Španělsko ani Řecko nedodají Ukrajině systémy protivzdušné obrany, které Kyjev žádá k obraně před stupňujícími se ruskými útoky. Madrid však pošle baterii raket do systému Patriot. Informoval o tom dnes deník El País a agentura Reuters. Obě jihoevropské země byly v posledních dnech pod tlakem partnerů z Evropské unie, aby systémy Ukrajině poskytly.
Ukrajinský soud dnes poslal do vyšetřovací vazby ministra zemědělství Mykolu Solského, podezřelý je z nezákonného nákupu státních pozemků. Soudce stanovil kauci ve výši 75,7 milionu hřiven (asi 44,8 milionu korun), píše agentura Ukrinform. Solskyj obvinění odmítá. Týkají se událostí z let 2017 až 2021, tedy z doby před jeho nástupem do funkce.
