Ve sporu, který nemá v české historii obdobu, se knížecí rodina fakticky domáhá zneplatnění Benešových dekretů. Český stát je po válce uplatnil na vládnoucího knížete Františka Josefa II. (+83) a rodový majetek Lichtenštejnům vyvlastnil.
„Prezidentské dekrety se neměly na otce vůbec vztahovat. Byl občanem samostatného lichtenštejnského státu, který zůstal za války neutrální. Nebyl v žádném případě Němcem, jak jej československé úřady účelově označily,“ přiblížil před časem reportérovi Blesku stanovisko rodu vládnoucí kníže dynastie Hans Adam II (75).
Šlechtický rod tak přišel zhruba o 60 000 hektarů polí a lesů a o rodové zámky v Lednici, Valticích, Bučovicích, Velkých Losinách a o hrad Šternberk.
České soudy zametají 20 let spor pod koberec
Českou republiku čeká těžký oříšek. Oslovení právníci se shodují, že soudní dvůr ve Štrasburku nepřijme stanovisko českých soudů. Ty totiž „horký brambor“ tvrdošíjně 20 let zametají pod koberec verdiktem, „že nemohou přezkoumávat rozhodnutí československých úřadů před rokem 1948“. Nikdy tedy nezjišťovaly, kde je skutečně pravda.
Česká republika bude poprvé ve své historii čelit u soudu pro lidská práva žalobě jiné země. Jde teprve o 25. soudní spor dvou zemí, který soud ve Štrasburku v 61leté historii bude řešit.
Kníže: Je výhodnější majetky vrátit
Vládnoucí lichtenštejnský kníže Hans Adam II. je přesvědčený, že rodové majetky získá zpět. „Jsme trpěliví. V minulosti jsme některé spory vedli i sedm století. A nakonec se smírně vyřešily,“ zmínil.
Dodal, že Česko přijde samo na to, že je pro všechny výhodnější majetky vrátit. „Nikdo s nimi nikam neuteče a pro místní se nic podstatného nezmění,“ řekl před časem reportérovi Blesku s tím, že „žádný příčetný šlechtic si přece nenechá svěřený majetek hospodářsky rozvrátit“. A jaká je výhoda šlechtické správy? „Kontinuita,“ tvrdí kníže.
Verdikt padne již za dva roky
Zatímco Lichtenštejnsko má argumenty pro soudní dvůr pohromadě, Česko s obhajobou prakticky ještě nezačalo. Tuzemští historici se totiž obávají do sporu vstupovat s tím, že by zřejmě utrpěla jejich vědecká nestrannost. Řízení před Evropským soudem pro lidská práva začne zřejmě v polovině roku 2022, verdikt padne zhruba po půl roce.
Historik: Klíčová kauza našich poválečných dějin
Kauza je podle znojemského historika Jiřího Kacetla jedním z velkých bolestných bodů našich moderních dějin. „A prubířským kamenem toho, jestli jsme se na prahu třetí dekády 21. století již schopni nahlédnout na tragické události minulého století s odstupem a objektivním hodnocením. Historický odkaz Lichtensteinů zejména pro jižní Moravu je neoddiskutovatelný. Vděčíme jim třeba za jeden z největších turistických magnetů u nás – lednicko-valtický areál. V klíčové kauze právního sporu se dostaneme k samotné právní bázi Benešových dekretů a k definici toho, kdo všechno byl například československý občan. Lichtenštejnská žaloba má podle mého soudu velké šance na úspěch. Vrácení majetku rodu bych se neobával.“
