„Mamce je zle, zvrací, bolí ji na hrudi, má studené ruce a má zimnici,“ uslyšela operátorka po přijetí naléhavého hovoru na linku 155. Volajícím byla právě Míša.

„Byla moc šikovná. Kromě toho, že se vzorně představila a uvedla zcela bezchybně svoji adresu včetně upozornění, že se jedná o bytový dům, dokázala precizně a bez váhání zodpovědět všechny moje dotazy,“ prozradila operátorka Helena Pokorová s tím, že holčička sdělila všechny důležité informace a zachovala klid.

„Skoro bych řekla, že by v tom mohla být vzorem i leckterým dospělým volajícím,“ nechala se slyšet zkušená operátorka.

Záhy na místo určení dorazili lékař a posádka záchranářů. „Pacientka cítila zrychlené bušení srdce a byla dušná, navíc měla pocity nevolnosti. Jednalo se o záchvat arytmie a vysoký tlak. Zaléčili jsme ji a převezli k další péči do nemocnice,“ vysvětlila postup zasahující lékařka Helena Kučerová.

Pomáhal i bráška

Mladá žena, maminka Míši, už je v pořádku. „Jsem moc ráda, že je mamce líp. Má za sebou nějaká vyšetření, ale snad už bude všechno dobré. Snažila jsem se pomoct, jak nejlíp jsem uměla. Pomohl mi i bráška, který se o maminku staral, zatímco jsem telefonovala,“ svěřila se šikovná školačka.

Od záchranářů pochopitelně sklidila velkou pochvalu. „Je dobrým příkladem toho, že i dítě může zvládnout zavolat pomoc a popřípadě udělat klíčové úkony, které mu na tísňové lince poradí. Znovu opakujeme: důležité je uvést místo události, říct, co se stalo, kolik je postižených, popsat co nejvýstižněji jejich zdravotní stav a hlavně odpovídat stručně a jasně na otázky. A pamatujte, hovor ukončuje vždy operátor,“ shrnula mluvčí jihomoravské záchranné služby Michaela Bothová.