Než vůbec padne výstřel, musí velitel jednotky zavelet spoustu pokynů. „Kohout odklopit – pánvičku uzavřít – nabíjet prach do hlavně – ucpávka do hlavně – kouli do hlavně – nabiják do hlavně – nabiják z hlavně – natáhnout – prach na pánvičku – uzavřít pánvičku – přiklopit kohout – pal!“ Postupně rozkazoval velitel jednotky Corneta Moravia, rytmistr Jaroslav Mikulica (53).

Když to některému z nešťastníků příliš nešlo, doplnil povel ještě jadrnou poznámkou s příslibem dalších úkolů, třeba úklidem latrín. „Obvykle zvládli vojáci vystřelit jen jednu, maximálně dvě rány za minutu, výjimečně to dokázali třikrát,“ popsal bojové nasazení těchto střelných zbraní z období 30leté války (1618 – 1648) Mikulica.


Kolečkový zámek

Důležitou součástí arkebuzy byl kolečkový zámek. „Jednalo se o velmi poruchovou součást zbraně. Postupně se proto od něj upustilo a nahradily je křesadla. Dnes jsou proto původní arkebuzy velmi vzácné,“ vysvětlil rytmistr.

O co déle nabíjení trvalo, o to méně byly zbraně přesné a účinné. „Zbraň měla ráži většinou 12 až 14 milimetrů, některé měly až 18 milimetrů. Zabít ovšem dokázala zhruba jen na třicet metrů. Byla hodně nepřesná, ale když tehdy chodili vojáci v řadách, tak to zase až tak moc nevadilo. Vždy se dal někdo trefit,“ doplnil velitel jednotky.''

Chladné zbraně byly spolehlivější

V 17. století proto na bojišti stále velkou roli hrály chladné zbraně. Například jezdecké palaše, které šlo využít jako sečnou i bodnou zbraň. Členové spolku Corneta Moravia je mají ozdobené nápisem: Vultu sibi semper simili (Bez brvou pohnutí, vždy pevně semknutí).

Corneta Moravia se zabývá historií především ze 17. století od roku 2000. Má přibližně tři desítky vojáků a markytánek. Častokrát jezdí po Evropě, nejčastěji do Francie, Belgie, Německa, Itálie a Holandska. Účastní se i filmových natáčení, například pohádek.

Fotogalerie
22 fotografií