1°C
Technologicky náročný průzkum odhalil, že v případě brněnské malby lze hovořit o první verzi malované na dřevě, obraz má složitější výstavbu malířských barev. Vídeňská varianta pak s drobnými změnami reprodukuje finální kompozici na plátno. Hodnota obou obrazů je nevyčíslitelná.
„Představená zjištění však nelze zjednodušeně shrnout tak, že brněnská Hlava Medusy je originálem a vídeňská kopií. Umělecký svět 17. století nechápal originalitu tak, jak ji vyznáváme dnes. Oba obrazy vznikly v Rubensově dílně s pravděpodobným podílem mistra, jsou mimořádně kvalitní a výjimečně dobře dochované,“ upozornil kurátor sbírky starého umění Petr Tomášek.
Po 400 letech zase vedle sebe
Vzájemně porovnat a posoudit brněnskou a vídeňskou verzi Rubensova obrazu Hlava Medusy mohou návštěvníci na výstavě s příznačným názvem Hrůzostrašně krásná: Setkání Rubensovy vídeňské Hlavy Medusy s brněnským zpracováním v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni aktuálně od pátku 30. listopadu až do 24. března 2019.
Raritou zůstává, že se obě plátna objeví vedle sebe vůbec poprvé od vzniku v ateliéru Rubense na počátku 17. století.
Brněnský obraz se vrátí domů v roce 2020
Brněnská Medusa se přesune po skončení výstavy rovnou z Vídně za oceán, kde bude prezentována v rámci přehlídky zaměřené na Rubensovu ranou tvorbu nejprve v USA v San Franciscu a posléze v kanadském Torontu.
Do obnovené expozice v Místodržitelském paláci Moravské galerie v Brně se tento skvost barokního umění vrátí pravděpodobně v roce 2020.
Hlava Medusy, český skvost
Obraz slavného vlámského malíře Petra Pavla Rubense (1577 až 1640) vychází z antického příběhu o třech dcerách boha Forkýra a jeho manželky Kéty. Medusa byla jedinou z nich, smrtelná. Kdo jí pohlédl do očí, zkameněl.
Medusu přemohl bájný Perseus. Zaútočil na ni z výšky, díval se na ni pomocí svého štítu, který nastavil jako zrcadlo, a usekl jí hlavu. Po její smrti vyskočil z jejího těla obr Chrýsáór a okřídlený kůň Pégasos. Z kapek její krve byli jedovatí hadi. Medusina hlava byla strašnou zbraní, která protivníky proměnila v kámen. Perseus ji použil prý třikrát.
VIDEO: Moravské zemské muzeum nabízí v Biskupském dvoře originální pohled na soukromí skaladatele Leoše Janáčka a jeho rodiny.
