9°C
„Musíme si uvědomit, že patřit dohromady a nevyhrocovat vztahy mezi sebou je jediná cesta, jak mezi sebou v Evropě žít. Populismus a radikalizace, kterou jsme si mohli prožít i my zde, je varující,“ uvedl primátor Brna Petr Vokřál (53, ANO), který narážel na provolávání hanby na svou adresu, kterou si od demonstrantů vyslechl krátce před cílem pouti.
Pochod připomínající odsun Němců z Brna na konci května 1945 „vítali“ v Brně demonstranti. Nelíbilo se jim, že zatímco Němcům se Brno omlouvá, jim se dosud nikdo za bezpráví neomluvil. Hynek Zdeněk
Brněnský primátor projev v češtině vzápětí pronesl i plynulou němčinou. Jeho protějšek, starosta německého města Schwäbisch Gmünd Richard Arnold (58, CDU), do něhož se část vystěhovaných brněnských Němců nastěhovala, hovořil už jen německy, česky neřekl ani »dobrý večer«.
Nás Němci vyhnali, nikdo se neomluvil
Účastníci pouti, z nichž většina mluvila německy, si ovšem češtinu vyslechli krátce před cílem, když jim demonstranti provolávali hanbu a vyzývali je k návratu do Říše.
„Můj otec byl vyhnán Němci v roce 1938 i s malými dětmi ze svého domova. Matka pak byla Němci odsouzena k trestu smrti. Dodnes se nám nikdo neomluvil. Jak mám souhlasit s takto jednostranným aktem?“ zlobil se například Stanislav Žlůva z Českého svazu bojovníků za svobodu.
Přijel potomek Grety Tugendhat
Ke smíření naopak vyzval vnuk Grety Tugendhatové (rodiny, která vlastnila v Brně slavnou vilu Tugendhat) Michael Lambek. „Je důležité si připomínat to, co se stalo, a to i ty strašné věci, které si lidé dokázali udělat,“ řekl anglicky, načež jeho slova byla přeložena nejprve do němčiny a nakonec i do češtiny.
Právě důraz na němčinu se demonstrantům nelíbil. „Němci tady za války napáchali hodně škod, a když přijel Hitler, dokonce přejmenovali náměstí Svobody na Hitler Platz. To ale Hitler odmítl s tím, že nebude Čechy utiskovat, ale naopak, že přináší svobodu. Proto se po dnu název náměstí opět vrátil. Buďme rádi, že byli Němci po válce z Brna odsunuti,“ uvedla Anna Belatková.
Pochod smrti
Pouť smíření připomíná odsun Němců z 30. a 31. května 1945 z Brna. Více než 21 tisíc Němců si muselo sbalit rychle své věci a vydat se na pochod do tábora v Pohořelicích. Většina z nich pak putovala směrem do Rakouska. Několik tisíc (prověření antifašisté a Židé) se jich mohlo vrátit zpět do Brna. Tzv. Brněnský pochod smrti nepřežilo přibližně 1 700 lidí, přibližně polovina z nich zemřela na území Rakouska. V Pohořelicích je pohřbeno 890 lidí, většina z nich zemřela na epidemii úplavice.
