Na Mniší hoře se teď starají o dvě samice a jednoho samce. „Ten pochází stejně jako jedna ze samic z polské Vratislavi, druhá samice k nám dorazila z německého Rostocku. Všechny jsou k vidění v Králově voliéře společně s luňáky hnědými a čápy černými,“ upozornil kurátor chovu ptáků brněnské zoo Petr Suvorov.
Specifický je jejich jídelníček. Rohlíkem byste je neuctili... „Jejich jídelníček tvoří ryby a mořští bezobratlí jako ježovky, krabi nebo mlži. V zoo je hlavní složkou jejich potravy hlavně granulované krmivo a rybičky. Kajky jsou citlivé na čistotu vody a ovzduší, takže se jejich chov nedaří úplně všude. Mezi jejich další specifika patří to, že se dokážou potopit až do 30 metrů,“ podotkl Suvorov.
Kajky mořské jsou největšími kachnami severní polokoule, mají velmi hluboký a specifický hlas. „Kromě toho můžeme s klidným svědomím uvést, že samci mají jedno z nejkrásnějších barevných opeření u kachen vůbec,“ dodal Suvorov.
Spořádají ryby, kraby i ježovky
Samice se o mláďata stará sama, nicméně matky se mohou sdružovat do školek, ve kterých několik matek opečovává až 30 kachňat. Nejjižněji v Evropě hnízdí v severním Nizozemí. Jedná se o tažné ptáky, kteří mohou velmi vzácně zimovat na velkých vodních plochách v České republice.
Peří jako dokonalá izolace
S kajkami mořskými je spjata jedna poměrně netypická tradice. Mají totiž extrémně husté peří umožňující jim zvládnout pobyt v chladných vodách. Po mnoho generací bylo v severských zemích zvykem vybírat toto peří z hnízd samic a využívat ho jako tepelnou izolaci do pokrývek.
VIDEO: Lední medvědice Cora si užívá v Brně nový bazén.
