14°C
Tvarem připomínají malá jablíčka. Na jídlo jsou ale vhodné až po zhnědnutí. Oskoruše poté chutí připomínají hrušky. „Celá naše rodina jim úplně propadla. Děláme z nich prakticky vše,“ tvrdí Hrdoušek.
Přibližně deset druhů oskoruší mohli v sobotu ochutnat návštěvníci Oskorušobraní na salaši Travičná u Tvarožné Lhoty. „Představili jsme první plody stromků, které byly vysazeny po prvním ročníku akce před patnácti lety,“ upřesnil Hrdoušek.
Přibližně čtyři stovky mohly premiérově ochutnat oskorušové pivo a víno. Sazenice oskoruší zmizely u prodejců přibližně za dvě hodiny.
Kromě jižní Moravy rostou v Českém středohoří. Jezdí tam na ně Magda Frýbortová (35) z Husince. „Děti už jinou marmeládu než z oskoruší nechtějí. Naše stromky, které jsme začali vysazovat před osmi lety, ještě nemají dostatečnou úrodu,“ vysvětlila.
Jeřáby oskoruše plně plodí přibližně po patnácti letech. „Mají až tunu ovoce. Je ovšem potřeba počítat s tím, že v některých letech neurodí takřka nic. Stromy tak regenerují. Plodí ale stovky let,“ upozornil Hrdoušek.
Nejstarší strom vysadili před 400 lety
Oskoruše rostou hlavně v jižní Evropě, částečně ve Francii a Německu. Nejstarší strom v České republice je Adamcova oskoruše, jejíž staří je minimálně 400 let. Obvodem kmene 462 cm je považována za největší ve střední Evropě.
Roste na kopci Žerotín poblíž Strážnice. Koruna je vysoká 11 a široká 18 metrů. Jedná se o památný strom.
Z oskoruší se dá udělat kompot, marmeláda, pálenka, mošt, víno a dokonce i pivo. Po zmražení z nich vznikají cucavé bonbony. Na hudební nástroje se využívá dřevo, které je nejtěžší v Evropě. Je velmi pevné.
Syrové oskoruše mají projímavé účinky, sušené naopak průjem zastavují. Plody obsahují minerály (vápník, draslík, fosfor, hořčík, jód, bór, železo) a vitamíny A a C. Pomáhají při léčbě revma a přihorečce.
