Janáčkovy rukopisy z brněnského archivu se v originálech prakticky nikdy nevystavují. Rizika spojená s manipulací a vystavením světlu jsou příliš velká. Podle odborníků jsou Janáčkovy rukopisy výjimečné nejen svým hudebním jazykem, ale i formou, která z nich činí osobité artefakty.

„Jeho notový záznam se za bezmála šedesát let tvůrčí činnosti pochopitelně měnil, od úhledného školního krasopisu až po rukopis vrcholných kompozic, jejichž grafická podoba je výtvarně neobyčejně působivá,“ uvedl kurátor Jiří Zahrádka.

Premiéra slavné opery proběhla v Národním divadle v Brně 6. listopadu 1924. Patří k nejhranějším dílům skladatele jak v tuzemsku, tak na světových operních scénách. V německy mluvících zemích se uvádí pod názvem Chytré liščátko.

Inspirace Těsnohlídkem

Autorem původního námětu byl spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek, který v Lidových novinách postupně zveřejnil na pokračování původní příběh o vychytralé lišce.

Janáčkovi se novinový cyklus zalíbil natolik, že kromě hudby vytvořil i libreto své opery. Oproti původnímu Těsnohlídkově literárnímu námětu, ve kterém hlavní postava chytré lišky neumírá, však Bystrouška v posledním dějství opery tragicky zahyne.

Ukážou i osobní věci Mistra

Kdo si raritní dokumenty v Janáčkově památníku v „šibeničním“ termínu nestihne prohlédnout, nemusí smutnit. Moravské zemské muzeum výjimečně vystaví také osobní věci Leoše Janáčka. V Biskupském dvoře lidé od 23. listopadu uvidí mimo jiné Janáčkův klobouk a taktovku. Tato výstava potrvá do února příštího roku.

Video
délka: 02:18

Brněnští filharmonici zahráli slavnou Ježkovu skladbu v základech svého budoucího sídla, Sálu pro Brno. Zdeněk Matyáš

Fotogalerie
12 fotografií