Soutok Dyje a Kyjovky byl vždy bohatý na ryby. Rakouští rybáři Karl Benedikt (†43) a Walter Wawra (†29) osudného 3. srpna 1956 ale nic nedbali na to, že jde o místo na přísně chráněné hranici s „nepřátelským“ Československem a vydali se tam pytlačit.
Přísně tajné
V noci zřejmě zabloudili a dostali se přímo před bunkr československých pohraničníků. „Snažil jsem se je zastavit výzvou i výstražnou střelbou, ale obě osoby skočily do vody a snažili se uprchnout,“ uvedl tehdy do protokolu četař Emil Vaněk. Tvrdil, že je zastřelil až po druhé výstražné střelbě.
Okresní soud v Břeclavi rozhodl, že zastřelení rybáře Waltera Wawry bylo protiprávní. Hynek Zdeněk
Československo případ tajilo až do roku 1989. „Vůbec jsme nevěděli, co se stalo s tátou. Máma ho po deseti letech musela nechat prohlásit za mrtvého, jinak bychom neměli prostředky na živobytí,“ řekl u soudu syn jednoho z rybářů Walter Wawra ml. (72).
Komunisté je v 50. letech vystěhovali z rodného domu v Královicích. Rodinu Srbových soud rehabilitoval

Druhý zastřelený čeká
O soudní rehabilitaci otce požádal prostřednictvím advokáta Lubomíra Müllera. Státní zástupce byl proti, upozornil, že oba muži moc dobře věděli, že se pohybují na střežené státní hranici. Se svým argumentem ale neuspěl. O rehabilitaci druhého zastřeleného zatím nikdo nepožádal. Rozhodnutí soudu je pravomocné, státní zástupce se vzdal práva stížnosti.
Zatímco Karl Benedikt (†43) byl skutečně jen pytlákem, Walter Wawra (†29), který pocházel z Poštorné (dnes součást Břeclavi – pozn. red.) měl pohnutou minulost. Za 2. světové války sloužil u mechanizovaného praporu SS. Po usazení v Rakousku se stal zahraničním spolupracovníkem STB. Ve spisu figuroval jako agent Albert, který od října 1955 do června 1956 dostal 12 honorářů v celkové výši 9 400 šilinků.