18°C
„Vyjel jsem si až nahoru na propast Macochu, kde jsem si dal pivo a sedl vedle mladé ženy. Měla u sebe miminko a asi tří až čtyřletou dcerku,“ řekl svědek. Kolem místní restaurace bylo plno návštěvníků.
„Chvíli jsme si i vykládali. Přišla mi velmi roztěkaná a zvláštní. Když jsem si šel pro další pivo, již tam neseděla,“ dodal. Za několik minut se dozvěděl děsivou informaci. „Stále na to myslím, jestli jsem mohl něco pro ni udělat. Je mi z toho těžko,“ svěřil se. Nepříjemné pocity prožívají i místní stánkaři.
Zvěst o události už zasáhla většinu příchozích, kteří chtějí navštívit Horní můstek nad propastí. „Ptají se, jestli jsem něco neviděla, co na to říkám. Docela mi to vadí, připadám si jako informační kancelář,“ řekla jedna z prodavaček suvenýrů.
Policejní mluvčí Pavel Šváb k tragédii na Macoše TV Blesk Zdeněk Matyáš
Nechceme Macochu jako místo sebevrahů
Ochráncům přírody vadí, že sebevražedné pády Macoše vysloužily nálepku místa „jistoty“ pro sebevrahy. „Mrzí nás to. Přitom nejde nijak podobným událostem zabránit. Nelze areál kvůli rozloze Macochy oplotit, navíc to kvůli ochraně přírody nikdo nepovolí,“ uvedl vedoucí CHKO Moravský kras Dominik Franc.
Macocha jako jistota
Podle pověsti o Macoše ukončila svůj život sebevraždou v propasti žena sedláka Hálka. O tom, že Macoše dodává „popularitu“ dlouhá řada sebevrahů, psal už v roce 1894 Karel Absolon, který v letech 1920 až 1933 zpřístupnil podzemní tok Punkvy a propojil skalní chodby v okolí Macochy. Od počátku 30. let minulého století spáchalo skokem do Macochy sebevraždu více jak 85 lidí. Sebevrazi často skončí na tzv. kameni sebevrahů Macocha.
