O canisterapii přemýšlela Silvie od chvíle, kdy si s rodinou na Brněnsku založili chov plemen Welsh corgi pembroke a Welsh corgi cardigan.
„Jeden z našich odchovanců složil zkoušky, jeho páníček s ním začal chodit do nemocnice. Canisterapie jednoznačně zlepšuje lidem náladu, tak jsme do toho šli také,“ vzpomíná Silvie.
Aktuálně pět čtyřnohých svěřenců získalo potřebné zkoušky. „Ne každý se ale pro tuto práci hodí stejně. Jedna naše fenka sice zkoušku zvládla výborně, ale povahově není pro canisterapii úplně ideální. Ostatní čtyři si tuto práci vyloženě užívají,“ upozorňuje chovatelka s tím, že zkoušky složila také celá rodina - coby psovodi.
Povídání s hafíky
Společně navštěvuji i dětské rehabilitační centrum a penziony pro seniory. „Děti pejsky dobře znají, těší se na ně a oslovují je jménem. Senioři si s námi zase povídají o svých vlastních psech a ukazují fotografie z mládí. Není to jen o pohlazení pejska. Ty reakce jsou krásné a dojemné,“ zdůrazňuje Silvie Welshová.
„Pro pejsky je canisterapie vyčerpávající Pacientům věnují kus své energie, která jim potom chybí. Po hodině a půl bývají velmi unavení a potřebují odpočinek, proto se nedá dělat příliš často. Spolupracujeme s Dobrocentrem u svaté Anny a vše domlouváme podle možností oddělení, která projevila zájem o naše návštěvy. Veškerou canisterapii děláme dobrovolně a zdarma o víkendech,“ upozorňuje Silvie Welshová.
Náročné zkoušky
Než dostane pes certifikát o tom, že se může zapojit do canisterapie, čekají ho náročné testy jeho povahy a poslušnosti. Zkoušky svěřenců paní Silvie probíhaly v centru pro děti s mentálním a tělesným postižením. Pes musel zvládat běžné povely, ale i nečekané situace – hluk, chrastění, pohyb berlí nebo invalidního vozíku.
Nesmí reagovat agresivně, ale ani bázlivě. Musí toho zkrátka hodně vydržet. Lidé je někdy tahají za srst nebo jsou při kontaktu méně opatrní, takže zvíře musí zůstat v klidu i v náročných situacích.
V penzionech pejsci vesměs v denní místnosti před klienty předvedou pár triků, lidé si je pohladí a dají jim pamlsek. U ležících pacientů si pejsek často lehne vedle nich a klienti ho jen hladí nebo na něm nechají položenou ruku. I takový jednoduchý kontakt má obrovský význam.
Léčivý psí fenomén
Základy canisterapie (zooterapie) lze hledat ve starověkém Babylonu, kde se údajně „léčivými“ psími slinami ošetřovaly rány nemocných. První záznam použití psa jako terapeutického doplňku pochází však až z 9. století z Belgie. V dobách 1. a 2. světové války se zvířata využívala jako terapie pro válečné veterány a postupně se usilovalo o začlenění zvířat do klinické psychologie.
VIDEO: Šmoulinka v rámci canisterapie pomohla i Jaroslavu Mazurovi.
