„Nezbylo mi, než se s tím vyrovnat, naučit se zase žít. Navíc jsem měl i nějakou zodpovědnost, synovi bylo zrovna osm let. Vždycky jsem všechno dělal na 110 procent, tak jsem si nemohl říct a teď nebudu dělat nic,“ vzpomíná Jakub na deset starý radikální zásah do svého života.
Kromě své nezlomné vůle měl štěstí, že se mu dostalo z jeho okolí velké podpory. Dostal do Centra Paraple a v rámci jeho programu i na rehabilitace do Kladrub.
„Tam už to bylo drsnější, už se člověk musel sám snažit a nespoléhat se pořád na druhé,“ říká s tím, že je vděčný svým dvěma rodinám. „Mé vlastní a pak samozřejmě armádě,“ vysvětluje.
Vyzkoušel některé sporty pro hendikepované a záhy měl jako armádní střelecký instruktor jasno. Střelba ze vzduchové pistole a sportovní malorážky bylo to, co mu vrátilo chuť do života. Několikrát vyhrál český šampionát a na dohled měl velký sen – paralympiádu.
„V Tokiu to moc nesedlo, ale loňská Paříž se vydařila. Se sportovní malorážkou jsem skončil dvanáctý,“ vzpomíná Jakub.
Už hledí k Los Angeles
Až s odstupem mu došlo, že dosáhl skvělý výsledek v konkurenci třiceti borců z celého světa. „Finálová osmička mi utekla o jeden, dva body. Ale i tak jsem spokojený,“ přemítá Jakub Kosek a pochopitelně „pošilhává" po příští paralympiádě v roce 2028 v Los Angeles. „Placka by byla skvělá. Nejprve se tam ovšem musím dostat. Budu se připravovat, jak nejlépe umím,“ slibuje.
Svůj život deset let po osudovém úrazu hodnotí jako spokojený. Ostatně dnes už osmnáctiletý syn by mohl jít v jeho armádních šlépějích. „Už si něco vyzkoušel, střelba mu jde náramně. Ale je to jen na něm, jak se rozhodne,“ uzavírá Jakub Kosek, který Blesk,cz prozradil své životní krédo: „Hraj s kartama, které máš."
VIDEO: Paralympionik Jiří Ježek.
Paralympionik Jirka Ježek: Na letišti mi ztratili nohu!
