Nečekaný nález si připsal vedoucí památníku Jan Ševčík. „Prováděli jsme inventuru a napadlo mě podívat se dovnitř. Kamna byla zarezlá, ale při troše snahy se do nich nahlédnout podařilo a byla plná papírů," popsal Ševčík.
Nyní se pět krabic písemností, smísených prozatím s odpadem, dostane do rukou restaurátorů a historiků, kteří musejí nález zpracovat a vyhodnotit. „Pokud tam bude něco zajímavého, rádi bychom to nechali zde v památníku a zakomponovali do expozice," řekla ředitelka městské Knihovny Jiřího Mahena Libuše Nivnická.
Knihovna o Mahenův památník pečuje od začátku 90. let, v přízemí má malou sousedskou pobočku využívanou obyvateli Masarykovy čtvrti, v patře je původní spisovatelova pracovna.
Od protektorátu po 80. léta
Kamna se podle všeho plnila postupně, nejstarší dokumenty z dob protektorátu byly úplně dole, zatímco horní vrstva pocházela z 80. let minulého století. Po celou dobu v domě žila vdova po Mahenovi Karla Mahenová se svou sestrou a kočkami. Zemřela v roce 1991.
Písemnosti z kamen vytahovala v respirátoru a rukavicích restaurátorka Moravského zemského archivu Pavla Lukasová. „Nyní se všechno musí nejprve mechanicky očistit, potom narovnat," popsala Lukasová. Některé dopisy a další dokumenty jsou totiž zmačkané do kuličky, další budou muset odborníci znovu poskládat z útržků.
Po okupaci spáchal sebevraždu
Jiří Mahen, vlastním jménem Antonín Vančura, se narodil v Čáslavi v roce 1882. V Brně žil od roku 1910. Pracoval jako redaktor Lidových novin, divadelní dramaturg, zároveň vytvářel rozsáhlé literární dílo různých žánrů.
Od roku 1920 budoval brněnskou městskou knihovnu. Po celou dobu první republiky patřil k nejvýraznějším tvářím brněnské kultury. Po okupaci Československa nacisty spáchal na protest 22. května 1939 sebevraždu.
VIDEO: Podcast o Milanu Kunderovi.
Blesk Podcast: Kundera je Čech jako poleno, tvrdí dokumentarista Jiří Marek
