18°C
„Průmyslníkův hrob byl dlouhá léta zapomenutý, zpustlý a zarostlý. Je přitom kulturní památkou,“ řekl Blesku etnograf Michal Doležel. Eduard Tilla vybudoval největší železářský obchod na Moravě, svým zbožím dobyl Vídeň a ve své době věhlasem směle konkuroval i proslulému železářství u Rottů v Praze.
Od mýdla k největšímu železářství Moravy
Pozdější velkoobchodník a průmyslník Eduard Till se narodil v Lysicích do rodiny mydlářského mistra Paula Tülla. Po dokončení gymnázia odjel na vandr do rakouského Steinu nad Dunajem, další praxi získal v Uherském Hradišti a později ve velkoobchodě ve Floridsdorfu u Vídně.
Zkušenosti, které na svých cestách posbíral, zužitkoval v Brně, kde svůj obchod změnil na velkoobchod největší svého druhu na Moravě. Od roku 1863 nesla firma název Eduard Till. Sídlila na dnešním náměstí Svobody 20.
Till založil i firmu na výrobu železných drátů a nýtů. I tento podnik byl velice úspěšný. Měl svoji pobočku ve Vídni a na výstavách získal řadu cen.
Císařský rada adoptoval synovce
Jako většina úspěšných podnikatelů i Eduard Till působil ve veřejném životě. Byl členem Obchodní a živnostenské komory v Brně, přísedícím obchodního soudu, za což získal titul císařského rady, dále cenzorem pobočky Rakousko-uherské banky a členem správní rady Moravské eskontní banky.
Eduard Till zemřel 25. 5. 1898. Protože jeho manželství bylo bezdětné, stali se jeho dědici jeho synovci Eduard a Methud, které roku 1897 adoptoval a kteří se už od roku 1890 ve firmě angažovali.
Kde hrob hledat: Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 25a, hrob č. 37–45. Je to monumentální, pyramidálně komponovaný náhrobek s figurální sochařskou výzdobou, s kruhovým reliéfem s portrétem zemřelého ze světlého kamene, bronzu a kovu. Náhrobek je památkově chráněn.
