9°C
René sledoval dvě sokolí hnízda. „Nakonec z jednoho vyletěla čtyři mláďata, v druhém bylo jen jedno,“ popsal letošní přírůstky dravců. Malí sokolíci už zkoušejí první oblety, i tak zůstávají v péči rodičů.
„Budou je krmit a pochopitelně chránit. Pro výra nebo jestřába jsou snadnou kořistí,“ upozorňuje amatérský ornitolog. Ví, o čem mluví. Loni totiž výr velký zahubil hned čtyři sokolíky uhnízděné v lokalitě Vývěry Punkvy, nakrmil jimi svá mláďata.
„Říkám, že příroda je náš domov, ne zoo. Dodržuji únikovou vzdálenost, případně fotím pomocí dálkového ovládání,“ podtrhuje René Bedan. Specializuje se na mapování ptačích druhů v chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Návrat po 50 letech
Sokol stěhovavý se vrátil do Moravského krasu v roce 2016 po dlouhých padesáti letech. Počet mláďat, která se kolem Býči skály i s letošním přírůstkem narodila, už překročil dvě desítky.
Fenomén Býčí skála
Býčí skála je jeskyně ve střední části CHKO Moravský kras, severně od města Brna, v Křtinském údolí mezi městem Adamov a městysem Křtiny. Spolu s Rudickým propadáním tvoří po Amatérské jeskyni druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přes 15 kilometrů. Přístupná je pouze tři víkendy v roce, letos už její návštěvu nestihnete.
