„Vysvětlení je prosté. Býčí skála je vědeckým pracovištěm, proto po většinu roku zůstává nepřístupná. V zimním období navíc slouží jako zimoviště netopýřím koloniím,“ uvedl speleolog Jiří Svozil.
Speleolog Jiří Svozil hovoří o významu jeskynního komplexu Býčí skála v CHKO Moravský kras. Zdeněk Matyáš
Průvodci provázeli v sobotu v půlhodinových intervalech přibližně třicetičlenné skupinky. Během výkladu speleologů se lidé dozvěděli podrobnosti nejen o jednom z nejdelších českých jeskynních komplexů, který dosahuje více než 15 kilometrů, ale i o zvyklostech jeho pravěkých obyvatel stejně jako o badatelích, kteří lokalitu od 19. století zkoumali.
Například, že přední část Býčí skály sloužila podle vědců v době železné jako rituální obětiště. Badatel Jindřich Wankel (1821–1897) našel na tomto místě koncem 19. století ostatky 40 lidí a řadu vzácných předmětů. Nálezu se také říká halštatský pohřeb. Vůbec nejslavnějším nálezem z Býčí skály je soška bronzového býčka, kterého v roce 1869 našli bratři Felklové. Za druhé světové války umístili nacisté do jeskyně továrnu na výrobu leteckých motorů.
„Moc jsme se s celou rodinou na Býčí skálu těšili, to prostředí je fascinující. Škoda, že je přístupná jen třikrát do roka,“ svěřila se Jitka Malá z Brna.
Celkem se v sobotu i přes vrtochy počasí dostalo na pět stovek příchozích. Komu to nevyšlo, má šanci ještě příští a také první červencový víkend, prohlídky probíhají vždy od 9 do 16. hodin. Dospělý návštěvník zaplatí symbolické vstupné 50, děti do 15 let 30 korun.
Komentovanou prohlídku části jeskynního komplexu Býčí skála u Adamova si dnes nenechaly ujít stovky návštěvníků. Zdeněk Matyáš
