14°C
Elegantní podlužácká krojová královna přitom ještě před dvěma roky naplno válela polku, valčík a svou srdeční slováckú vrtěnú! V posledně jmenovaném tanci dokonce dříve neměla podle sousedů ve vsi dlouhé roky konkurenci.
Všechno vědění je v knížkách
Jako malá Růženka hodně četla. „Učili jsme se hodně zpaměti, už od slabikáře. To se pak člověku v životě hodí,“ šibalsky mrkla ještě nedávno při návštěvě reportéra Blesku a zpaměti vysypala z rukávu indonéské ostrovy: „Sumatra, Jáva, Celebes…“.
Z knížek a zemědělských kalendářů nabrala později i praktické znalosti. Už na měšťance v Hodoníně se naučila skvěle vařit. „Učitelky nám kladly na srdce, že si nevezmeme vrchnost, ale obyčejné chlapy, dělníky a pro ně musí být na stole chutné, syté a hospodárné jídlo,“ vzpomněla.
Do svých 80 let měla proto v chlívku vždycky vlastní prase. „Bez pašíka jsem nemohla být. Celá rodina se pak olizovala nad jitrnicema, paštikou a tlačenkou,“ usmívá se. Zabíjačku dělávala s řezníkem sama.
S manželem se dali dohromady na hřbitově
Nejradši ale paní Růžena kuchtila paprikáš a patenty. „To měl zamilované můj Michal,“ usmívala se při rozhovoru s reportérem Blesku. S mužem se prý dali dohromady na hřbitově! „Obhlídl si mě, když jsem zpívala v kostelním sboru u kříža. Pak jsme spolu šli do kina a už zůstali spolu,“ vzpomněla.
Paní Komosná hrála v kroužku ve vsi také divadlo. „Komunisti nám to pak ale zatrhli,“ posmutněla na moment. Ještě před 12 lety se ale na prkna vrátila a při srazu rodáků si zahrála ve speciálně napsané národopisné hře.
Tančila, zpívala, besedovala a šila kroje
Růženky Komosné bývalo v slovácké vesnici pořád plno. Oblíbená stařenka nechyběla donedávna na žádné hodové tancovačce, v kostele. Skvěle zpívala, dokonale jí to myslelo. Jako nejstarší člověk široko daleko byla i živoucí kronikou Dolních Bojanovic a slováckého Podluží.
VIDEO: Největší tuzemský sběratel lidových písní Jaroslav Smutný vydal zpěvník Písně z Veselska.
