Barbora Markéta Eliášová se narodila v roce 1874 a začátkem minulého století několikrát objela svět. Zaznamenala autentická svědectví, vyfotila zajímavé snímky a psala reportáže. „Je jednou z prvních žen, které své cesty financovaly z vlastních prostředků a cestovaly bez mužského doprovodu,“ říká kurátorka Romana Macháčková. Cestovala do Japonska a také do jižní Afriky, jihovýchodní Asie a Austrálie.
Těžký osud
Barbořino dětství nebylo šťastné. „Vstoupila do života se stigmatem nemanželského dítěte, brzy osiřela a dětství prožila u pěstounů jako obecní sirotek. Nejprve žila u svých příbuzných, později ji obec ve snaze ušetřit předala statkáři Jiřímu Liškutinovi, který byl ochoten se jí ujmout za nižší finanční podporu,“ uvádí historička Martina Krajíčková.
První česká cestovatelka, která putovala okolo světa, byla sirotkem a zemřel jí i snoubenec. Markéta Malá
Talentované dívky si všiml místní učitel a umožnil jí studium cizích jazyků, jejichž výukou se později i živila. Jedním z důvodů, proč chtěla poznat svět, byl smutek po smrti snoubence, kterého velmi milovala. Zemřel na otravu krve a mladá žena se ocitla znovu sama. Rozhodla se, že odjede až do Japonska, vydala se tam v roce 1912. Pak následovaly další cesty.
Byla v odboji
V letech 1929 až 1939 pracovala na ministerstvu zahraničí, kde pro ministerské úředníky překládala články ze zahraničního tisku. Začala psát literaturu pro mládež a vydávala i japonské pohádky. Během 2. světové války se zapojila do odboje, kdy například rozmnožovala ilegální letáky.
„Byla schopna přinést jiný pohled na realitu, než v té době nabízeli mužští kolegové – cestovatelé,“ říká Macháčková.
Interaktivní výstava o Barboře Markétě Eliášováve ve foyer Moravské zemské knihovny potrvá do 15. února 2020. Expozice podrobně popisuje cestovatelčin život, vystaveny jsou i její publikace. Kromě cestopisů a reportáží byla také autorkou beletristických knih pro mládež a učebnic angličtiny.
