Snažíte se zvyšovat mediální gramotnost dětí. Kdy toto vaše snažení začalo?

Má tvorba směřuje tímto směrem už delší dobu. Projekt, na kterém spolupracuji a který je na tuto problematiku zaměřen, se jmenuje Jeden svět na školách.  

Co je hlavním cílem projektu?

Snažíme se dosáhnout, aby lidé měli motivaci naučit se kritickému myšlení. Aby každý přistupoval k většině zpráv, které čte, jako na prvního dubna, na apríla. Aby člověk přistupoval každý den ke všemu, co čte, kriticky.

I díky tomu jste byl jedním poslancem ze strany Pirátů navržen na státní vyznamenání...

Ano, to mě překvapilo. Beru to jako fajn gesto. Ale vnímám vyznamenání jako něco, co by měli dostávat lidé za celoživotní přínos. Ti, kteří někomu zachrání život, vojáci, hasiči. Někdo, koho bych si definoval jako hrdinu. Sám sebe jsem si nedokázal představit v pozici, kdy bych vyznamenání přebíral.

Video
Video se připravuje ...

YouTuber Kovy: Vyznamenání mají dostávat ti, kteří někoho zachrání, hrdinové jako hasiči a vojáci. mm

Vy jste se vyjádřil tak, že by záleželo na tom, kdo by vám vyznamenání dal a že z rukou současného prezidenta byste jej asi nepřijal?

Kdybych opravdu stál před tím rozhodnutím, mám-li, nemám-li, asi bych na to bral ohled, od koho vyznamenání příjmu. Nemůžu říct, že by mi to bylo jedno.

Doporučil byste vašim fanouškům, aby se stali vámi – tedy youtubery, influencery?

Je to složité. Musí vědět, o čem by chtěli točit. Stane se, že za mnou přijdou a ptají se mě, o čem by měli natočit první video. To už je samo o sobě problém. Měli by vědět, co říct a umět to předat nějakou formou, kterou zaujmou diváky.

Má smysl, aby i někdo starší, řekněme třeba nad třicet let, začal s "youtuberingem"?

Určitě, to má cenu. V českém youtuberovém prostoru postrádáme starší tvůrce, kteří by mohli oslovit. V zahraničí si jako youtubera můžete představit padesátiletého motorkáře, osmdesátiletou babičku. U nás je to pořád dost omezeno na mladou generaci. To je škoda. YouTube má velký potenciál a může tam vznikat veliká spousta obsahu i pro dospělé.

Lze říci, v jakém věku je ideální začít?

S věkem se snažím vyhnout generalizování. Spousta dětí už ve dvanácti letech je hodně napřed. Dnes už je věková bariéra, kdy děti mají možnosti načerpat vědomosti, zbytečná. Spíš je to o tom, vědět, do čeho jdou. Není to často přátelské prostředí, můžou se dočkat spousty negativních zpráv. Toto by měli vědět jejich rodiče a být připraveni jim pomoct. Když jim někdo bude psát ošklivé komentáře, aby rodič vysvětlil, hele, z toho si nic nedělej.

Vy jste se setkal s negativními komentáři, bylo to hlavně poté, co jste přiznal svou orientaci?

Ne. Překvapivě ne. Kontroverznější a ošklivější věci jsem si vyslechl vzhledem k projektu mediálního vzdělávání. To byla armáda trolů, kteří se vždy vrhají na jedno zvolené téma. To mě velmi bavilo velmi. Byli to lidé, z nichž někteří YouTube vůbec neznají, ale přečetli si jen nějaký titulek. Překvapila mě organizovanost komentářů. To byla kritika starších, dospělých lidí.

Proč někdo má potřebu kritizovat projekt pro školy?

Je tady spousta lidí, kteří by chtěli, abychom tady měli nekriticky uvažující společnost. Lidí, kteří mediální vzdělání nemají a jednoduše skočí na kdejaký blud. To je podle mě zájem mnoha a mnoha osob. Přijde mi, že u nás je vděčné na některé věci jen tak nadávat. Když se někdo o něco snaží, tak se to s ohlasem nesetká. I když musím říct, na tento projekt většina ohlasů byla pozitivní.

Jste dosti známý. Váš soukromý život musí trpět. Když jdete běžně po ulici, stává se vám, že se na vás fanoušci v uvozovkách vyloženě věší?

Až na věšení to nedochází (usmívá se). Většinou jsou to nějaké dlouhé pohledy, nebo fanoušci přijdou, zeptají se na něco. Chtějí se vyfotit. Často jsou to i rodiče. Z toho mám radost, rodiče sledují videa s dětmi, což je pozitivní.