Toni bydlí v České republice už 27 let. „Krátce po revoluci jsem přicestoval podpořit humanistické projekty, které za komunismu u vás nefungovaly. Přijel jsem nejdříve na pár měsíců a už jsem tu zůstal,“ usmívá se Ital.  

Od 21 let se Toni účastí dobrovolnických aktivit a jezdí pravidelně do Afriky, především do Keni a Guineji, odkud pochází také jeho žena. „Její sourozenci v Africe stále bydlí, ale já jezdím do Guineji spíše za tamními školáky než za rodinou," říká Antonucci.

Vymyslel projekt, který umožňuje, aby Čech na dálku podporoval africké dítě. Peníze jsou určeny na jejich studium. Říká se tomu adopce na dálku. „Děti českým rodičům posílají třikrát do roka dopisy, fotografie, obrázky, doklady toho, co už umí. Každý školní trimestr se snažíme, aby děti něco poskytly českým adoptivním rodičům,“ upřesňuje Toni.

Video
délka: 00:33.77

Antonucci (49) má Brno rád, protože se atmosférou podobá jeho rodnému italskému městu Barlettě. Markéta Malá

Rodiče školu "neutáhnou"

Problém může nastat, když jsou některé děti adoptované, ale pak jejich rodič z České republiky už nemůže dál přispívat. Třeba se sám ocitne ve špatné situaci. Děti pak sami podporujeme a snažíme se je co nejdéle na škole udržet a hledáme další dárce,“ vysvětluje Ital.

To je i případ čtrnáctiletého Aliho, kterému zemřel tatínek a žije se svou maminkou v hlavním městě Conakry. Přestože matka pracuje, její výdělek nepokryje základní životní potřeby dítěte. „Podporujeme jen děti, které pochází z opravdu chudého prostředí a jejich rodiče by si většinou nemohli dovolit poslat své dítě do školy,“ říká Toni.

Problematická situace nastává i tehdy, když je rodina hodně početná. „Když je v rodině mnoho dětí, nebo se starají ještě o jiného člena rodiny, nemohou pak poslat na studia všechny děti. To je častý problém,“ říká spoluzakladatel Spolku Dialog.

Děti potřebují pomoci

Také Caren žije v početné rodině se svou babičkou a dalšími třemi sourozenci. Díky vysokému babiččině věku je rodina v těžké sociální situaci. „Dívka nemá přístup ke vzdělání ani ke zdravotní péči. Studuje druhou třídu. Její adopce byla bohužel ukončena, a hledá nové rodiče,“ říká Toni.

Antonucci skromně tvrdí, že pomoc jeho organizace Projekt Dialog je jen kapkou v moři. „Naše podpora je jen zlomek. Nejsme jediná organizace v České republice. Kromě těch známých jako Charitas, zde působí například také Centrum Narovinu nebo Wontanara,“ říká Toni.

Děti, o nichž se v článku píše, jsou v akutní situaci. Jak lze těmto a jiným dětem pomoci, je blíže popsáno na webu organizace ZDE