Začal s cigaretami a alkoholem. „Ve 14 letech jsem ho vypil tolik, že jsem měl  první otravu. Přibližně ve stejném období jsem užíval už i marihuanu. Vzápětí jsem bral LSD, hlavně lysohlávky. Nebyl jsem zkrátka vzorný mladík,“ zavzpomínal na své pubertální období Růžička.

V 16 se dostal k pervitinu. „Když mě tehdy do něj tehdejší narkomani zasvěcovali, říkali, že v jejich počátcích bylo v Brně 30 uživatelů. Před pětadvaceti lety nás bylo asi sto. Dnes si už ani nedovolím odhadnout, kolik závislých na pervitinu vlastně tady je,“ přiznal.

Pervitin ho úplně ovládl. „Byl jsem pro běžný život naprosto nepoužitelný. Buď jsem byl pod jeho vlivem, nebo jsem měl absťák, kdy jsem usilovně sháněl další dávku. Tělesné příznaky jsem žádné neměl, vnímal jsem ale neskutečně nutkavý pocit, že mi něco schází,“ popsal své tehdejší pocity bývalý narkoman.

Video
Video se připravuje ...

Zdeněk Růžička (40) byl 20 let závislý na pervitinu. Nyní na riziko závislosti upozorňuje studenty. Hynek Zdeněk

Aby nemusel pervitin shánět, vyráběl si ho častokrát sám. „Dělal jsem ho ze solutanu. Nebyl to byznys, jako dnes, dávky jsem rozdával. Padl na to ale veškerý můj majetek. Přišel jsem o manželku i dceru. Překonat drogovou závislost se dá jedině s boží pomocí, jinak to není možné!,“ je přesvědčen.

Pět let bez drogy. To už je podle Růžičky dostatečně dlouhá doba, aby dokázal říci, že se ze závislosti dokázal vymanit. „Jestli mám chuť na dávku? Už vůbec. Bohužel má pořád občas ještě takzvané nastřelovací sny. V nich se mi zdá, že si píchám drogu. Jestli někdy skončí, to netuším, jsou ale hodně nepříjemné. Těch bych se opravdu rád zbavil,“ přiznal.

Svoje životní zkušenosti s drogami se rozhodl Zdeněk zužikovat a nabídl pomocnou ruku policii v jejím boji proti výrobcům a distributorům drog. Zaměřuje se na studenty, s nimiž vede otevřené besedy. V nich je upozorňuje na rizika, která z užívání drog plynou. Snaží se tak zabránit, aby upadl do stejných problémů někdo další.

Růžička i přes svou drogovou závislost získal výuční list v oboru automechanik. O mnoho let později se rozhodl dodělat si maturitu. „Vybral jsem si ekonomický směr, ale pohořel jsem na matematice. Zjistil jsem, že už na to v současné době nemám," přiznal sportovně. Nyní se živí jako jevištní technik v Národním divadle Brno.