22°C
Pojďme si nejprve stručně popsat zásadní rozdíl mezi viry a bakteriemi.
„Viry jsou nebuněčné organismy, samy o sobě nejsou schopné růst ani se množit. Potřebují k tomu hostitele, tedy nás. Poté, co proniknou do buněk, stanou se jejich součástí. Proto je obtížnější zacílit na ně léky. Musíme spoléhat hlavně na naši imunitu, kterou někdy můžeme podpořit očkováním, někdy máme k dispozici antivirotika. Úlevu mohou přinést i některé léky snižující projevy infekce. Bakterie jsou naprosto jiná kategorie,“ vysvětluje MUDr. Jan Strojil, Ph.D., infektolog a klinický farmakolog z FN Olomouc.
Bakterie řadíme mezi živé jednobuněčné organismy. Umí se samy rozmnožovat. Jsou poměrně odolné. Některé z nich jsou pro nás prospěšné, jiné ovšem mohou způsobovat nebezpečné infekce. „S léčbou bakteriálních infekcí nám významně pomáhají antibiotika. Využíváme toho, že struktura bakterií a našich buněk je odlišná. Antibiotika pak cíleně působí právě na bakterie,“ pokračuje lékař.
Bakteriální infekce, které můžeme léčit antibiotiky:
● Angína
● Spála
● Tuberkulóza
● Meningitida
● Černý kašel
● Tetanus
● Břišní tyfus
● Lymská borelióza
● Salmonelóza
● Cholera
● Mor
● Kapavka
● Syfilis
Pro boj s těmito infekcemi jsou antibiotika velmi důležitá, protože dokážou škodlivé organismy rozpoznat a zničit nebo zabránit jejich dalšímu šíření. Proti některým z nich je samozřejmě vhodné i očkování.
„Nicméně ne všechna bakteriální onemocnění je nutné hned léčit antibiotiky. S některými si naše tělo poradí i bez nich,“ doplňuje odborník.
Virové infekce, na které antibiotika nezabírají:
● Chřipka
● Rýma
● Bronchitida
● Laryngitida
● Virová hepatitida
● AIDS
● Spalničky
● Covid-19
● Ebola
● Klíšťová encefalitida
● Mononukleóza
● Neštovice
● Rotavirová průjmová onemocnění
„Pro tyto nemoci je zatím nutná především imunitní reakce našeho těla. Tu lze podpořit očkováním, pokud existuje, nebo mohou v některých případech pomoci antivirotika. Úlevu mohou přinést také některé léky, které sice infekci neléčí, ale tlumí její projevy, jako jsou bolesti, horečka, kašel apod. (např. paracetamol, ibuprofen),“ dodává MUDr. Jan Strojil, Ph.D., infektolog a klinický farmakolog z FN Olomouc.
Více na www.antibiotickarezistence.cz. Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz.
