21°C
„Vzpomínám si, že jsme se synkem leželi několik měsíců v nemocnici. Asi po dvou měsících přišla naše ošetřující lékařka s tím, že má v moči rezistentní bakterii,“ svěřuje se šestatřicetiletá Anna. „Okamžitě jsme odešli do izolace. Syn nesměl vycházet z pokoje a my jako rodiče jsme vždy při opouštění jeho pokoje museli mít na sobě ochranný oděv. Když šel k nám na pokoj personál, bral si naopak ochranný oděv dovnitř.“
Další podmínkou izolace je zvýšené dodržování hygienického režimu. To znamená častější dezinfekce rukou i častější úklid sociálního zařízení. Zároveň se zintenzivnily kontroly malého pacienta. Lékaři mu častěji prováděli stěry a hlídali, aby se bakterie nerozšířila dále do těla.
Státní zdravotní ústav
„Informace, že našli synkovi rezistentní bakterii, mě samozřejmě vylekala. Hroutila jsem se z toho a bála se, co to bude znamenat pro léčbu. Měla jsem strach, jestli se nezkomplikuje celý průběh. Ale lékaři nás uklidňovali, že ho jenom budou více kontrolovat, aby se infekce nešířila dál. Že prý to pro léčbu zatím nic neznamená,“ prozrazuje mladá maminka.
Přestože nákaza bakteriemi odolnými na antibiotika mohou být bohužel někdy fatální, tento příběh má šťastný konec.
„Bakterie naštěstí synovu léčbu nijak nezkomplikovala. Zbavil se jí sám, po několika měsících ji vyčůral. Poslední část hospitalizace už jsme strávili na standartním pokoji,“ dodává Anna.
Synovi Anny se do moči dostala bakterie označovaná jako VRE. Ty již řadu let představují významný zdravotnický problém.
„Jedná se o odolné patogeny, které by měla léčit antibiotika. Jenže tyto bakterie si na ně vybudovaly odolnost. Pak je velmi obtížné se jich zbavit. Odolnost bakterií na antibiotika nazýváme antibiotická rezistence. V České republice zabije více lidí než dopravní nehody,“ zmiňuje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN v Motole.
Jenže tzv. antibiotická rezistence je problém celosvětový. Na příkladu pětiletého syna Aničky jsme viděli, že může postihnout kohokoliv – v jakémkoliv věku a v jakékoliv zemi. Je možné se proti tomu nějak bránit? Jak můžeme podpořit léčivé účinky antibiotik, aby si s bakteriemi dokázaly lépe poradit?
„Důležité je s antibiotiky šetřit, protože právě jejich nadužíváním ztrácí proti bakteriím svou sílu. Proto bychom si měli uvědomit, že každá infekce nepotřebuje léčbu antibiotiky. I virózu musí člověk týden vyležet. Také bychom neměli dělat tlaky na lékaře, aby nám antibiotika předepsali. Naštěstí mají k dispozici pomocné metody a jsou schopni udělat si v ordinaci nějaké základní vyšetření, zda má infekce původ bakteriální či virový, kdy antibiotika problém nevyřeší. Šetřit by se ovšem mělo s antibiotiky ve všech formách, tedy také s mastmi a kapkami, protože i ty přispívají k odolnosti bakterií,“ dodává M. Trojánek.
Více na www.antibiotickarezistence.cz. Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz.
