Náhrada mzdy během karantény
Zaměstnanci, kteří onemocněli koronavirem, musí dle nařízení hygieniků či lékaře, zůstat v karanténě a být v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel má tudíž povinnost nepřítomnost na pracovišti omluvit. V tomto období má zaměstnanec právo na náhradu mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku.
V období od 1. března 2021 do 30. dubna 2021 se navíc vyplácí mimořádný příspěvek tzv. izolačka ve výši až 370 Kč za den. Náhrada mzdy se tak vyšplhá až na 90 % průměrného výdělku. Cílem je motivovat zaměstnance, aby zůstali doma. Pokud ale karanténa trvá déle než dva týdny, pobírá zaměstnanec v následujících dnech pouze dávku nemocenského pojištění. Výjimkou může být situace, kdy se obě strany dohodnou, že zaměstnanec bude pracovat z domova. V tom případě mu náleží plná mzda.
Zaměstnavatel tedy pracovníka v karanténě musí jedním ze způsobů vyplácet (minimálně během prvních 14 dnů karantény), a to i v případě, že je pracoviště v důsledku usnesení vlády uzavřeno. Navíc nesmí zaměstnanci ani v karanténě nařídit čerpání dovolené a samozřejmě i v karanténě platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.. Zaměstnavatel každopádně stále může využít pro dané situace příspěvků z programu Antivirus, který byl prodloužen do konce května.
Propuštění a odstupné
Jedním z neblahých důsledků pandemie a jejich dopadů na společnost je i propouštění zaměstnanců. Zákonné důvody pro výpověď danou zaměstnavatelem (dle § 52 zákoníku práce) tedy platí i v době pandemie, čili žádné „covidové“ výjimky pro výpovědi nejsou.
Zaměstnanci však mají ze zákona nárok na finanční kompenzaci, jejíž minimální částku zákoník práce stanoví podle typu ukončení pracovního poměru, a která se odvozuje od průměrného měsíčního výdělku. Skutečná výše odstupného pak ale závisí na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (konečná částka tak může být vyšší, než stanovuje zákon).
Aby měl zaměstnanec nárok na odstupné, musí dostat výpověď nebo ukončit pracovní poměr dohodou z těchto důvodů:
- zrušení zaměstnavatele nebo jeho části,
- přemístění zaměstnavatele nebo jeho části,
- nadbytečnosti zaměstnance z organizačních důvodů, nebo
- zdravotních překážek způsobených výkonem práce.
V prvních třech případech má zaměstnanec právo na odstupné ve výši jednonásobku, dvojnásobku až trojnásobku průměrného výdělku podle délky pracovního poměru (§ 67 zákoníku práce). V případě ukončení poměru kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání má zaměstnanec právo na dvanáctinásobek svého průměrného výdělku bez ohledu na délku pracovního poměru.
„Odstupné se ovšem týká pouze pracovníků na základě pracovních smluv, nikoliv na základě pracovních dohod. A to striktně na základě čtyř zmiňovaných důvodů – pokud tedy zaměstnanec z jiných důvodů podá vlastní výpověď, nárok na odstupné nevzniká,” doplňuje Tomáš Smolík ze společnosti D.A.S. Rechtsschutz AG, pojišťovny právní ochrany. Zaměstnanec by si proto měl uvedení nárok na odstupné ohlídat v písemné dohodě o rozvázání pracovního poměru a předejít tím případným dohadům se zaměstnavatelem. Pokud totiž v dohodě nebude uveden vážný důvod, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti jen ve „snížené sazbě“.
Ochranná doba
Existují však situace, kdy jsou splněny výpovědní důvody, ale výpověď zaměstnanci nesmí být dána (§ 53 odst. 1 zákoníku práce). Jedná se o tzv. ochrannou dobu, pod kterou spadají například případy dočasné pracovní neschopnosti: čerpání rodičovské dovolené, poskytování dlouhodobé péče či těhotenství (výpověď neplatí i tehdy, bude-li teprve dodatečně zjištěno, že zaměstnankyně byla v době doručení výpovědi těhotná.)
Jestliže máte podezření, že zaměstnavatel ukončil pracovní poměr neplatně, doručte oznámení zaměstnavateli osobně – pokud by zaměstnavatel mohl při předávání dělat problémy, přizvěte si svědka, či oznámení zašlete tzv. na dodejku. V případě neplatného rozvázání pracovního poměru je možné se bránit také žalobou, a to nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. „Jestliže soud uzná, že došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru, pracovní poměr bude nadále trvat a tím pádem vám bude náležet náhrada mzdy za několik měsíců či let,” doplňuje Tomáš Smolík.
Zákoník práce nicméně dává zaměstnavateli možnost dát zaměstnanci výpověď i přesto, že se v ochranné době nachází, a to v těchto případech:
- zaměstnavatel nebo jeho část se ruší
- zaměstnavatel nebo jeho část se přemisťuje mimo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána,
- z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr
- porušování pracovních povinností nebo režimu práce neschopného pojištěnce (např. zaměstnanec nedodržuje rozsah povolených vycházek v pracovní neschopnosti).
2., 3. a 4. důvod se nevztahuje na těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně na mateřské dovolené a zaměstnance či zaměstnankyně na rodičovské dovolené
Státem vyplacená mzda
Může se stát, že se zaměstnavatel dostane do platební neschopnosti a nemá prostředky, aby zaměstnanci mzdu vyplatil. „V případě, že má zaměstnanec uzavřenou platnou pracovní smlouvu, či dohodu, je stát schopen do určité míry finančně kompenzovat nesplacené nároky ze strany zaměstnavatele. Pro účely uplatnění nároku na vyplacení dlužné mzdy vůči státu pak postačuje, že je na zaměstnavatele podán insolvenční návrh,” říká Tomáš Smolík. To, že je zaměstnavatel v platební neschopnosti, je uvedeno na internetových stránkách Úřadu práce, kde se nachází také volně dostupný formulář žádosti, ke kterému je potřeba připojit potřebné dokumenty (např. pracovní smlouva, výkaz práce atd.).
Celková výše mzdových nároků vyplacených zaměstnanci ale nesmí překročit za měsíc 1,5 násobek tzv. rozhodné částky. Zaměstnanec navíc může uplatnit mzdové nároky nejvýše v rozsahu odpovídajícímu splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce. Ostatní nároky vůči zaměstnavateli může přihlásit do probíhajícího insolvenčního řízení.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem
Zaměstnanec může pracovní poměr zrušit okamžitě jen v případě, že mu zaměstnavatel vědomě nevyplatil mzdu, plat, popřípadě náhradu mzdy, platu či jeho část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Zaměstnanci pak přísluší náhrada mzdy, nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tj. zpravidla 2 měsíce (pokud si obě strany nesjednají delší výpovědní dobu – například 3 měsíce).
Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy důvod vznikl, a to pouze písemně. „Uhradí-li zaměstnavatel mzdu (plat) či její náhradu těsně před doručením okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, zaměstnanec má právo i v tomto případě ukončit pracovní poměr. Navíc může po zaměstnavateli požadovat také úroky z prodlení,” dodává Tomáš Smolík.
Je normální se bránit!
Sjednejte si právní ochranu ještě dnes na www.das.cz
Tomáš Smolík, ředitel úseku likvidace škod, D.A.S. Rechtsschutz AG
