9°C
Teď se na něm baví. „Ale musím furt makat. Jestli mám vydržet se svojí Káčou, aby mi neujela, musím jet výš, než bych jel sám,“ směje se Bauer s odkazem na manželku Kateřinu, někdejší reprezentantku v běžeckém lyžování.
Koronavirová krize přibila doma i Lukáše Bauera, který se jinak skoro nezastaví a svůj čas kromě rodiny dělí mezi svůj lyžařský maratonský tým a trenérské angažmá u polské reprezentace v běžeckém lyžování.
„Od chvíle, kdy jsem čtrnáctého března přijel do Čech, jsem skoro celou dobu doma na Božáku. Maloval jsem, brousil jsem podlahu. Nikam jsem se moc nepodíval. Ale kolem baráku jsem na kole vyrazil. Motivátorem byla Katka. Když musím, tak jdu,“ usmívá se Bauer.
Kolem Božího Daru mohli spolu vyrazit na vzduch hned, jak první omezující opatření trochu povolila. Sice v tempu, ale přece jenom ve větší pohodě, než když Bauer nabíral sílu na zimu.
„Dřív jsem měl napočítané, že dojedu z Božáku do Jablonce, věděl jsem, že si po cestě koupím minerálky. Ale nikdy jsem nefungoval tak, že někam dojedu, dám si oběd, pivo,“ líčí Bauer. „Teď, protože restaurace byly zavřené, tak na oběd ještě nedošlo, ale na pivo jo…“
Vyjížďky Bauerových po Krušných horách často končí v obci Ryžovna, která leží na oblíbené naučné stezce Blatenský příkop. A cyklisty láká na restauraci s produkty místního pivovaru.
„Udělali jsme si okruh, kde jsme se zastavili, dali pivo, poseděli, samozřejmě venku,“ vysvětluje Bauer.
Na kole si dovede vybrat z různých možností. Před dvěma lety například zvládnul slavný závod Stoneman, který láká 162 kilometry na česko-německém pomezí s náloží 4400 výškových metrů.
„Vyhecoval jsem se, že to dám. Tak jsem to dal, asi za jedenáct hodin,“ vzpomíná Bauer. „Rád bych to jel znova, i když už ne sám, spíš s někým, abychom po cestě pokecali.“
Se svým synem Matyášem si dovede užít i pohodovější zábavu. Milují například tzv. flowtraily, trasy od horní stanice lanovky dolů lesem, po kterých vás lanovka vyveze zase zpátky nahoru. Pokud se nechcete dostat vlastními silami i nahoru…
„Na Klínovci má nejdelší a nejjednodušší okruh deset kilometrů, nejtěžší má asi tři kilometry, to jedete hodinu skoro po sjezdovce,“ líčí Bauer. „Normální lidi sednou na lanovku, aby si to sjeli zase. Ale my jsme sportovci, tak to objíždíme…“
Bauer ale najde zábavu i doma v garáži. V poslední době se totiž zamiloval do virtuálních tras, na kterých se může porovnat i s cyklistickými profesionály, nedávno takhle na trenažéru stoupal na slavný kopec Mont Ventoux či na dominanty závodu Kolem Švýcarska.
„Mont Ventoux? Strašný… Dostal jsem na prdel, ale bavilo mě to,“ usmívá se Bauer. „Existuje program, v němž postupujete v kariéře. Teď jsem krůček od profesionálů. Káča se mi smála, že místo, abych se šel projet ven, tak se zavřu do garáže a šlapu tam na trenažéru. Jsem asi nemocnej, koronavir mě postihl jinak…“
Existuje program, v němž postupujete v kariéře. Teď jsem krůček od profesionálů. Káča se mi smála, že místo, abych se šel projet ven, tak se zavřu do garáže a šlapu tam na trenažéru.
