Dva hříbky některý z místních obehnal ochrannou páskou a místní rarita vzbuzuje údiv i úsměv. „Hříbky se tam objevily už minulý týden a někdo je takto ohradil a na lípu dal ceduli o hřibu třebaňském,“ popisuje pro Blesk.cz místostarosta Hlásné Třebaně Vnislav Konvalinka, podle kterého tam nic podobného nepamatují. „Těžko říct, kde se tam vzaly, možná si tam někdo čistil hřiby a do trávníku se dostaly výtrusy,“ usmívá se.
Roste tam hřib koloděj!
Podle odborníků se nejedná o žádný hřib třebaňský, jak hlásá recesistická cedulka, ale o hřib koloděj. „Patří mezi modrající hřiby, jako třeba i hřib kovář, a za syrova je mírně jedovatý, takže se nehodí na rychlé minutky. Je třeba ho tepelně upravit, 10 až 15 minut podusit,“ vzkazuje šéf České mykologické společnosti Jaroslav Landa.
Jak poznat hřib koloděj?
Pokud do koloděje říznete nebo ho otlačíte, zbarví se na tomto místě dužnina do modrozelena a po chvilce se barva změní na žlutošedou.
Roste od června do října a nejčastěji ho naleznete pod lípami, habry, břízami a duby, výjimečně i pod jehličnami. Typickým místem není les, ale spíše parky, aleje nebo hráze rybníků.
Má masitý klobouk, který může mít hodně odstínů: od hnědošedé, přes hnědou až po hnědoolivovou a žlutobéžovou. Jeho povrch je nejdříve plstnatý, později sametový.
Pod kloboukem jsou žluté nebo žlutozelené rourky, které jsou uvnitř zbarvené do oranžové až červené barvy.
Noha má žlutohnědou barvu s typickou červenohnědou síťkou, která je směrem k zemi nejvýraznější. V mládí je noha nízká a tlustá, později se protahuje, ale stále zůstává válcovitá nebo kyjovitá.
