„Hrozny jsou letos kvalitní a je jich dost, takže i burčák je dobrý,“ popsal vinař Miloslav Machuča z Valtic.  „Sbíráme minimálně obden a lisujeme, aby byl pořád čerstvý burčák,“ dodal Machuča. Loni byl burčák už na konci července, protože teplé a suché počasí výrazně uspíšilo zrání hroznů. Zákon však povoluje burčák prodávat až od 1. srpna.

Jako burčák se smí na českém trhu označovat pouze nápoj z českých hroznů. Pokud se vyrábí ze zahraničních, musí nést označení částečně zkvašený hroznový mošt.

Na co si dát při jeho koupi pozor?

Vzhled: Burčák je kalný, ale i přesto musí být čistý, pouze s nepatrnou usazeninou na stěnách nebo na dně sklenice.

Je mléčně bílý až světle žlutý. Pokud má narezlou barvu, nebo je průhledný, zpozorněte – svědčí to o ředění. Naopak nahnědlý burčák už má svůj vrchol dávno za sebou. Burčák z modrých hroznů je vzácnost, narazíte na něj mnohem méně.

Vůně: Dobrý burčák voní po odrůdě, ze které byl vyrobený – nejčastěji to bývají aromatické odrůdy Muškát moravský, Irsai Oliver či Veltlínské červené rané (později také Müller Thurgau a Veltlínské zelené). Pokud je nápoj cítit zatuchlinou, nebo dokonce hnilobou, něco je špatně.

Je to živý nápoj

Burčák je živý a stále pracuje. Po celou dobu v něm pokračuje kvašení, při kterém se uvolňuje oxid uhličitý. Nápoj má proto tendenci mírně probublávat. Základním pravidlem pro uchovávání i převoz burčáku je mírně nedotáhnutý uzávěr. To umožňuje oxidu uhličitému volně odcházet z láhve a zabraňuje burčákovému výbuchu.

A pozor! S burčákem se neťuká! Tuto výsadu má u vinařů až mladé víno.