Hlavním důvodem, proč přestal vyhovovat staletí používaný juliánský kalendář byly velikonoce. Rok v juliánském kalendáři (používal se od r. 46 př. n. l.) byl totiž o 11 minut kratší než.

A i když se může zdát, že pár minut je maličkost, v roce 1582 už se minuty nasčítaly do takřka 10 dnů, které »visely ve vzduchu« a kalendář s nimi nepočítal. Pro tehdejší křesťanskou církev a silně věřící obyvatelstvo to byla pohroma.

Velikonce – jako jedny z nejdůležitějších křesťanských svátků – tak totiž rozhodně nepřipadaly na první neděli po jarním úplňku. Papež Řehoř (Gregor) XIII. se proto rozhodl pro revoluci - lidem křesťanského světa sebral 10 dní života: po čtvrtku 4. října 1582 následoval rovnou pátek 15. října!

Těžká změna

Papež Řehoř XIII. reformoval kalendář
Tehdejší Evropa si na nový systém zvykala pomalu. U nás se na křesťanský kalendář poprvé přistoupilo před 430 lety - 14. listopadu, po kterém rovnou následoval 25. listopad. Nešlo to jednoduše, lidé se změna nelíbila. O pár měsíců později ji musel stvrdit císař Rudolf II.

Ani v dalších zemích nezavládlo nadšení. V Nizozemí toho roku zmizely dětem Vánoce, protestanské státy jako třeba část Německa, přijaly reformu až v roce 1700, vznikal tak neuvěřitelný zmatek. Aby toho nebylo málo, Švédsko si vytvořilo vlastní kalendář a Anglie se dlouho tvářila, že se jí to netýká. Evropa se tak na gregoriánském kalendáři shodla až v polovině 18. století.

Jak by to vypadalo dnes?

Kdyby gregoriánský kalendář neexistoval, dneska bychom měli navíc už 13 dní a naše dny by se výrazně lišily od změn ročních období.

Stále neplatí všude

Na staroměstském orloji lze z kalendářní desky odečíst také aktuální měsíc, den a nepohyblivé svátky křesťanského kalendáře
Pravoslavná církev gregoriánský kalendář nepřijala, své svátky řídí podle juliánského. Takže proto jsou např. v Rusku vánoce posunuty o 13 dní. Gregoriánský kalendář používá celý svět kromě Saudské Arábie, Etiopie, Íránu a Afghánistánu. Izrealci společně s gregoriánským používají souběžně i židovský kalendář, také Indie má ještě i svůj Indický národní kalendář.

Jaké jsou druhy kalendářů?

* tropický rok – trvá 365 dní 5 h 48 min 45,4 s a stanoví dobu mezi dvěma průchody Slunce. Je základem kalendářního roku tak, jak ho známe dnes.

* juliánský kalendář – zavedl ho císař Julius Cesar v r. 46 př.n. l., měl 365 dní a každý čtvrtý rok byl přestupný, oproti tropickému se zpožďoval o 11 minut ročně. Vycházel z egyptského kalendáře.

* židovský kalendář – počítá se od stvoření světa, které se podle výpočtů z Bible událo roku 3671 př. n. l. Dnes tak mají židé rok 5772.

* mayský kalendář – rokem 0 byl pro pradávnou civilizaci rok 3114 př. n. l. Podle jejich výpočtů by letos 21. prosince měl nastat konec světa. Nejnovější vědecké výzkumy ale odhalily, že majové svůj kalendář předkreslili dál – nejméně do roku 7500.

* islámský kalendář – je čistě lunární, tedy řídí se fázemi Měsíce. Používání přestupných roků výslovně zakazuje. Počátek letopočtu stanovuje na rok 622.

* liturgický kalendář – od gregoriánského se neliší, ale má vlastní systém církevních svátků, neděle tak nezačíná půlnocí, ale už západem Slunce v sobotu

Tyhle kalendáře nevydržely

* Francouzský revoluční kalendář – byl vyhlášen 24. 11. 1793 v průběhu Velké francouzské revoluce. Rok začínal podzimní rovnodeností a dny se jmenovaly podle běžných věcí – např. den ovce, den lilku... Po 11 letech jej zrušil Napoleon.

* Sovětský revoluční kalendář – používal se od roku 1929. Sedmidenní týdení cyklus nahradil pětidenním a měl pět dní, které nepatřily do žádného měsíce – např. Leninův den připadal na kdykoliv po 30. lednu, dva Průmyslové dny měly svůj čas po 7. listopadu. Kalendář byl zrušen roku 1940.