12°C
Ačkoli ve vaření není žádný začátečník, o toxických cuketách paní Jana dosud nevěděla. „Povědomí o tomto není tak rozšířené, jako například u otravy houbami,“ vysvětluje.
Paní Jana měla vždy domácí plody od tchána, který je pěstuje mnoho let a trhá je včas v menší délce. „Tentokrát byla cuketa od jiného člena rodiny, poměrně dost veliká. Pravděpodobné je i to, že i v tomto vedru nebyla zalévaná. Právě to může přispět k toxicitě cuket. Dalším důvodem může být i delší skladování,“ přemýšlí Jana.
6 lidí v potížích
A právě tu největší uskladněnou cuketu nakonec pro pět dospělých a dceru (13) zapekla v kombinaci se solí, česnekem, masem a kořením. „Cuketu jsem bohužel neochutnala, zda je hořká. Pokrm to byl v kombinaci s brambory dobrý a nějaká zvláštní hořkost nebyla znát,“ vzpomíná paní Jana.
Ovšem po zhruba šesti hodinách začalo peklo. U všech, kdo pokrm jedli, nastaly křeče v břiše, zvracení a průjem. „Počáteční chvilkovou zimnici vystřídala horkost. Toto bohužel u všech setrvalo v různých intervalech celou noc a následující den. Malátnost, slabost a vyčerpání vydrželo celých 24 hodin,“ popisuje paní Jana, která si z nešťastného oběda vzala velké ponaučení. „Cuketu z jídelníčku nevyřadím, ale budu používat ty menší a vždy je předem ochutnám,“ dodává pro Blesk.cz
Hořké plody
Na toxicitu cuket už upozornil i RNDr. Tomáš Moravec, Ph.D. z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. „Mnoho toxických látek produkují i nevinně vypadající plodiny, o kterých to kromě pár odborníků téměř nikdo neví. Například plodiny z čeledi tykvovitých produkují řadu toxických steroidů se souhrnným názvem kukurbitaciny,“ vysvětluje.
Mezi tykvovité patří například okurky, tykve, dýně, melouny nebo cukety. Podobně jako jiné rostlinné toxiny slouží i kukurbitaciny rostlinám jako ochrana před býložravci. „Kukurbitaciny jsou jednak výrazně hořké, čímž mnoho býložravců odradí, jednak způsobují průjmy a některé z nich mají i další toxické účinky. Tyto toxiny se koncentrují převážně v okolí stopek,“ popisuje vědec.
Během mnoha tisíciletí šlechtění se zemědělcům podařilo snížit hladiny většiny toxických látek natolik, že většinou nepředstavují vážnější nebezpečí. „Čas od času však dojde nešťastnou kombinací mnoha faktorů, jako je zvolená odrůda, sucho, horko, škůdci ke zvýšení koncentrace toxinů nad bezpečnou hranici a pak může dojít i k otravám, v některých případech i hromadným,“ uzavírá pro Blesk.cz Tomáš Moravec, podle kterého mohlo mít na zvýšenou toxicitu cuket vliv právě i letošní tropické počasí.
Co dělat při otravě?
Pokud k otravě přeci jenom dojde, je dobré vědět, co dělat. Z otravy jídlem se člověk obvykle dostane během několika dnů. Důležité je především doplňovat tekutiny, protože díky průjmům a zvracení jich člověk mnoho vyloučí.
Po odeznění nejhoršího je dobré jíst suchá a netučná jídla, jakými je třeba pečivo, sušenky, banány nebo rýže, a zároveň se vyhnout konzumaci těžkých nebo pikantních jídel, stejně tak alkoholu.
V případě, že se vám přitíží a nevíte si rady, můžete zavolat na nonstop poradnu Toxikologického informačního střediska na číslech 224 919 293 nebo 224 915 402.
Margit Slimáková o oblíbené cuketě: Jak poznat, kdy je jedovatá? Videoredakce ženských titulů
