22°C
Alžbětě se, jak ona sama říká, před šesti lety zhroutil svět. Věděla, že trpí roztroušenou sklerózou, ale i s touto vážnou chorobou se naučila někdy lépe, někdy hůře fungovat. Osudnou ránu jí zasadila až mrtvice, kterou nečekaně prodělala. „Několik dní před druhými narozeninami mého syna jsem spadla a zůstala ležet, nemohla jsem se hýbat. Nemohla si zavolat pomoc. Pořád jsem si myslela, že je to jen ataka roztroušené sklerózy. Utíkaly drahocenné minuty a já se dostala do nemocnice pozdě, jsem ochrnutá na levou polovinu těla,“ vysvětluje Bety.
Péče ve Fakultní nemocnici Olomouc byla naštěstí tak skvělá, že mladá žena po rehabilitacích mohla aspoň na chvilku vstát z vozíku a o jedné holi ujít pár metrů. „Vůbec jsem ale nechápala, jak se to mohlo stát. Proč já? Bohužel jsem se až loni dozvěděla, že mám dědičnou extrémní srážlivost krve,“ popisuje možnou příčinu.
Rozvod a nové manželství
Zůstala na vozíčku s omezenou hybností, a navíc prožívala kotrmelce i v rodinném životě. „Velmi těžce jsem nesla své postižení a to se odrazilo i na mém manželství, které se rozpadlo. Během rozvodu jsem ale poznala svého současného muže, ten mi byl a je oporou v životě,“ raduje se dnes Alžběta.
Nezvládnu ani rohlík k snídani
Své zdravotní potíže se dříve aktivní žena a nadšená skautka snaží vší silou zvládat. „Levou ruku ovládám pouze v rameni a chůze mi dělá obrovské problémy, proto musím používat po většinu dne invalidní vozík. On celkově život s jednou rukou a jednou nohou je komplikovaný a nebýt schopná si udělat ani rohlík k snídani je smutné. Je to, jako byste žili s levačkou přivázanou k tělu,“ zamýšlí se pro Blesk.
Bety se především snaží být pro svého syna máma jako každá jiná. „Chci žít normální život, starat se o syna, vozit ho do školy a na kroužky. Jezdíme spolu na výlety a trávíme spolu co nejvíce času, protože nevím, jak se můj stav bude dále vyvíjet. Z toho mám největší obavy,“ vysvětluje.
Potřebuje auto
V současné době má Alžběta částečný invalidní důchod a její zaměstnavatel jí naštěstí vyšel vstříc, takže může na minimální úvazek pracovat z domu. Alžbětě ale velmi chybí auto, které by jí běžný život zásadně ulehčilo. „Bohužel mi už dvakrát byl zamítnut příspěvek na vůz, souběh mých nemocí ho podle úřadů neumožňuje,“ vysvětluje Bety.
„Proto prosím o pomoc. Děkuji všem, kteří mi přispějí na větší auto v automatické převodovce. Nepotřebuji úplně nové, ale potřebuji auto, které zvládnu ovládat a naložit si invalidní vozík, tedy s úpravou pro invalidy,“ dodává činorodá máma, která na dobročinné platformě Donio založila sbírku Příspěvek na nové auto pro Bětušku.
Jak poznáte snadno a rychle příznaky mrtvice? Videohub
