Mainka dvou dětí je tak již deset let odkázána na hemodialyzační léčbu. Z toho se dva a půl roku dialyzuje sama v pohodlí svého domova.
Dvě neúspěšné transplantace
Paní Ywetta se léčí s vážně nemocnými ledvinami od svých 33 let. Osudový jí byl druhý porod, po kterém dosahoval její krevní tlak tak vysokých hodnot, že to vedlo až k naprostému selhání ledvin. Musela začít dojíždět třikrát týdně do dialyzačního střediska, což byl velký zásah do osobního života, ale také do životosprávy.
„Po půlroce přestaly mé ledviny fungovat úplně a musela jsem se začít řídit přísnými dietními opatřeními. Bylo to pro mě velice těžké,“ vypráví paní Ywetta, která v té době mohla přijmout pouze 3/4 litru tekutin za den, Do tohoto množství se kromě nápojů započítávají i polévky, omáčky, jogurty či ovoce a zelenina.
V té době také podstoupila svou první transplantaci ledviny. Bohužel díky krevní sraženině se ledvina neujala a lékaři ji museli odejmout. Ani další transplantace nebyla úspěšná. Novou ledvinu odmítlo tělo přijmout.
Zásadní životní rozhodnutí
Velkou změnu do života přinesla paní Ywetty domácí hemodialýza. Po dlouhých šesti letech docházení na dialyzační středisko se naučila se vše nezbytné, aby »umělou ledvinu«, kterou má v obýváku, mohla obsluhovat sama doma.
Do třetice…
Domácí hemodialyzační přístroj se skládá z úpravny vody, která se v ní stane ultračistou, a následně se smíchá s dialyzačním koncentrátem. Tím se vytvoří 60 litrů roztoku, který většinou vystačí na tři dialýzy.
„S domácí hemodialýzou mám větší volnost a zdravotně se cítím stejně dobře jako při střediskové léčbě. Jsem doma, v pohodlí a během terapie dělám, co se mi chce – jím, čtu si, dívám se na televizi nebo háčkuji. Mohu si sednout, lehnout nebo si i stoupnout a protáhnout se.“ Ani dvě neúspěšné transplantace tuto statečnou ženu neodradily a je opět na čekací listině na transplantaci ledviny.
A co říká lékař?
„Ywettu znám jako pacientku již 10 let – od doby, kdy jí selhaly ledviny,“ říká MUDr. Miroslav Ryba, primář oddělení nefrologie a dialýzy v Krajské nemocnici Liberec a dodává:
„Velmi se nadchla pro domácí hemodialýzu a udivila mě tím, jak rychle se naučila napichovat cévní přístup a jak rychle zvládla obsluhu přístroje. Nyní již třetím rokem dochází na středisko jednou za měsíc na kontroly a je na ní vidět psychická pohoda. Teď bych jí jen přál, aby jí konečně vyšla transplantace…“
Kdy a proč byste měla jít na rizikové těhotenství?
