17°C
Pravidelné střídání letního a zimního času vede podle odborníků ke zdravotním problémům, a to v důsledku nesouladu našich biologických hodin se zavedeným časem. Původní účel, tedy ušetření elektrické energie a peněz, už přitom dávno neplní.
„Z každých 60 tisíc korun uspoříme 50 haléřů. Kvůli takovým penězům by přece nezabíjel ani ten nejzrůdnější vrah. Střídání času ale takovým pomyslným vrahem je, prokazatelně i v Česku každoročně zabije desítky lidí,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
Podle studií z celého světa totiž den po přechodu na letní čas stoupá počet infarktů, dlouhodobě pak lidé více umírají na rakovinu či kvůli nedostatečnému spánku v důsledku dopravních nehod.
Odborníci mají jasno
Řešení současné situace je přitom nasnadě. Evropská unie (EU) už v roce 2019 rozhodla o zrušení střídání času, jednotlivé státy se ovšem nemohou shodnout, jaký ponechat. Odborné společnosti v Česku i v zahraničí se ale přiklánějí k trvalému zavedení tzv. zimního času. „Poskytne lepší seřízení našeho časového biorytmu s denní dobou a tím bude mít pozitivní dopad na zdraví člověka,“ řekla Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
Docentka Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR: Data ukazují více infarktů i autonehod
Jaká zdravotní rizika přináší střídání času?
Nemáme důkazy, že by jednorázový posun o hodinu u zdravých lidí nějak ohrožoval jejich zdravotní stav. Může však dojít ke zdravotním problémům u lidí, kteří k tomu mají dispozice. Změna času může jejich průběh zhoršit, jako se uvádí u zvýšeného počtu infarktů. Existují i pozorování a statistická data, která dokazují, že po změně času je zvýšená nehodovost nebo větší počet úrazů.
Zřejmě to souvisí s tím, že se lidem po přechodu na letní čas zkrátí spánek o hodinu, musejí vstávat v době, kdy mají ještě subjektivní noc, a navíc to často pro mnoho z nich znamená vstávat opět do tmy. To vše může zhoršit mentální i fyzickou výkonnost.
Proč by měl být zaveden trvale standardní, tedy zimní čas?
Ponechání letního času celoročně by znamenalo rozednívání o hodinu později, což by v zimě významně zvýšilo počet dní, kdy vstáváme a začínáme s činností za tmy. Podle výzkumů by dlouhodobá absence ranního světla během zimních měsíců, kdy je navíc obvykle nižší intenzita světla během celého dne, narušila seřízení chodu našich vnitřních hodin podle denní doby a ty by pak nemohly plnit svou funkci.
Kdo by měl o sjednocení času rozhodnout?
Ráda bych varovala před ukvapenými závěry na základě obecných referend. Dosud provedená referenda většinou ukazují, že lidé preferují celoroční letní čas. Obávám se, že je to však hodně ovlivněno způsobem, jakým jsou prováděna.
Co tím myslíte?
Referendum by mělo být prováděno v zimě, tedy v době, které by se změna především týkala. Také by mu měla předcházet osvětová kampaň o tom, jak funguje naše tělo a proč potřebujeme dostatek světla během zimních měsíců. A to hlavně toho ranního.
Co jsou biologické hodiny?
Biologické nebo cirkadiánní hodiny označují soubor všech biologických faktorů, které umožňují živým organismům vnímání času. Americkým lékařům (Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young) se jako prvním povedlo izolovat gen, pomocí kterého rostliny, lidé i zvířata přizpůsobují své biologické rytmy pravidelnému rytmu dne a synchronizují je s otáčením Země, za což dostali v roce 2017 Nobelovu cenu za medicínu.
Následné výzkumy podle nobelovského výboru prokázaly, že dlouhodobý nesoulad mezi naším životním stylem a biologickými rytmy může vést k rozvoji civilizačních chorob – problémů se srdcem, rakovinnému bujení či psychickým obtížím včetně depresí a sebevražd. Umělé střídání reálného (zimního) a letního času pak tento nesoulad ještě prohlubuje.
Poprvé za války
Nápad na zavedení tzv. letního času pochází z Velké Británie. Prosadit se ho povedlo za první světové války roku 1916 v Rakousku-Uhersku a Německu, a to kvůli úspoře energií. V současnosti ho používá většina Evropy a Severní Ameriky.
Zatímco odborníci se shodují na trvalém zavedení standardního (zimního) času, některé státy z jihu Evropy touží po trvalém letním čase, který by jim prodloužil noci v sezoně a tím pomohl turismu. Data v jižních státech Evropy ale paradoxně ukazují, že v těchto zemích letní čas vede naopak ke zvýšené spotřebě elekřiny.
Má přechod na letní čas smysl? Proč změnou času více tratíme než získáváme
