Věřila jsem lékaři...
Maminka dvou malých holčiček od něj odešla se žádankou na sono s nápisem prevence a na vyšetření si musela počkat celé tři měsíce… „Bohužel se mě vůbec nezeptali, zda nemám žádné potíže, prostě oznámili termín a dřív, než jsem se stihla vzpamatovat, položili telefon. Věřila jsem lékaři, ke kterému chodím už 18 let. Hledala jsem jiné pracoviště, kde by mě vzali dřív, ale musela bych do Prahy. To se mi nechtělo,“ popisuje.
Čtvrt roku uběhlo, Míša si užila dovolenou s rodinou. „Cítila jsem se naprosto v kondici a dokonce jsem se přihlásila na půlmaratón,“ vzpomíná.
Velký nádor
V den vyšetření lékařka prohlédla obě prsa a v jednom případě rozhodla i o provedení mamografického vyšetření a biopsie. „V tom okamžiku jsem věděla, že je pravděpodobně zle. Ještě se mě snažili uklidňovat, že to může být hormonální, že už viděli leccos, ale moc to nepomáhalo. Výsledky byly už den poté. Velký invazivní duktální karcinom. Už se jen čekalo, jak moc bude agresivní a jak bude reagovat na léčbu,“ vypráví o děsivých okamžicích Michaela, jejíž léčba začala osmi dávkami chemoterapie.
Léčba naštěstí zabrala a 80 % nádoru zlikvidovala. Po chemoterapii následovala operace. „Od začátku, vzhledem k rozsevu mini ložisek, jsem věděla, že o prso přijdu. Bohužel jsem také přišla o devět lymfatických uzlin. Dále následovalo ozařování a to byla pro mě už úplná pohoda,“ popisuje průběh léčby.
Léčba hormony
Nyní Michaela prochází hormonální léčbou, kterou má minimálně na pět let. „Jsou s ní spojené nepříjemnosti, které řeší ženy v menopauze, jako jsou návaly horka a riziko osteoporózy. Všechno je lepší než recidiva. Jinak jsem v současnosti naprosto zdravá,“ říká.
Radioaktivní a toxická
Tohle všechno by stěží zvládla bez podpory manžela, dětí a zbytku rodiny. „Prarodiče věčně hlídali děti, protože mladší dceři byl teprve rok a půl a po některých vyšetřeních jsem vedle ní nesměla ani sedět – např. kvůli scintigrafii kostí, kdy jsem byla lehce radioaktivní. Po chemoterapii jsem zase byla příliš toxická,“ vysvětluje Michaela a uzavírá:
„Poznala jsem, že jsem obklopená opravdovými přáteli, nikdo se ke mně neobrátil zády a kamarádky mi byly také velkou psychickou oporou. Všem nemocným bych přála takovou podporu okolí, jako jsem měla já.“
Průvodce pacientek rakovinou prsu
Stále se zvětšující množství dezinformací o karcinomu prsu i nepřehlednost všeho, na co mají pacientky nárok. Právě tyto a další důvody vedou mladé ženy z projektu Aliance žen s rakovinou prsu – Bellis k sepsání knižního průvodce tímto onemocněním. Každý rok přibývá pacientek s touto diagnózou včetně těch velmi mladých, které bývají ve svém věku často jediné ze svého okolí a neví, kam se obrátit pro radu. K tomu má sloužit nová kniha Bellis – Průvodce pacientek rakovinou prsu.
„Méně nařizování, více vysvětlování,“ hodnotí protikoronavirová opatření epidemiolog z IKEM Markéta Volfová, Lukáš Červený
