14°C
Blesk dokáže udeřit silou až jedné miliardy voltů a dosahuje teplot přes třicet tisíc stupňů. Co přírodní živel udělá s tělem člověka?
„Blesk nebo vůbec elektrická energie proběhne tělem a teď velmi záleží, na čem člověk stojí, jak je oblečený, jestli má u sebe kovové předměty… Dále je důležité, jestli projde také přes srdce, nebo ne,“ vypočítává okolností známý pražský lékař Cyril Mucha.
Pokud neproběhne přes srdce, způsobí různé popáleniny kůže i dalších tkání, často i velmi těžké,“ popisuje lékař. To ale rozhodně není všechno.
Jako když uvaříte vajíčko…
„Po zásahu navíc dochází také ke zničení veškerých bílkovin v lidském těle, ty se srazí a přestanou fungovat. Je jedno, jestli jde o krevní bílkoviny, srážlivé faktory, protilátky…Je to, jako když uvaříte vajíčko. Nastává vlastně celkový kolaps organismu,“ varuje Mucha.
Zásah přímo do srdce
„Ale naprosto nejnebezpečnější je, když výboj opravdu projde přes srdce, poruší jeho rytmus, srdce nemusí zpátky naskočit, dojde k fibrilaci a srdce se zastaví,“ popisuje Mucha. Právě zástava srdce je pro lidi zasažené bleskem často smrtící.
Defibrilátor, jen naopak
Jak by měla vypadat nejefektivnější první pomoc? Rozhoduje rychlá resuscitace. Ta laická se sice podařila v případě ženy z Vysoké Lípy, pacientka ale nakonec v nemocnici na následky zásahu zemřela.
„Zjednodušeně se dá říci, že blesk působí jako defibrilátor, jen opačně. Pokud by byl v dosahu lékař s defibrilátorem, tak by to srdce teoreticky znovu naskočilo. Jinak samozřejmě zahájíme co nejdříve masáž srdce. Čím dříve se krevní oběh obnoví, tím větší je šance, že člověk přežije bez větších problémů,“ uzavírá Mucha. Přivolání rychlé záchranné služby na číslech 155 nebo 112 by mělo být samozřejmostí.
Případnými zdravotními komplikacemi u přeživších jsou srdeční arytmie, poškození myokardu a otok plic. Zasažení bleskem obvykle také trpí krátkodobou ztrátou paměti, mohou se dostavit neurologické problémy.
Jak rozpoznat, kdy je bouřka nejnebezpečnější?
Mezi zvukem hromu a světelným zábleskem existuje spojitost. Čím větší je rozestup mezi bleskem a hromem, tím je bouřka vzdálenější. Vzdálenost tří kilometrů od bouřky (tj. zhruba 9 sekund mezi bleskem a hřměním) se považuje za nejnebezpečnější, zároveň se doporučuje zůstat v bezpečném úkrytu až do doby, než bude bouře vzdálená alespoň deset kilometrů (tj. zhruba 30 sekund mezi bleskem a hřměním).
VIDEO: Takhle bouře řádily nad Prahou.
