Mladík z australského Sydney bohužel narazil na slimáka, který v sobě měl nebezpečného parazita Angiostrongylus cantonensis. Co je zač?

„Je to parazitický červ hlodavců. Napadení hlodavci vylučují neinfekční larvy parazita výkaly, jejich požitím se dostávají do těla hlemýžďů, kteří fungují jako přenašeči, tedy nezbytné vývojové stádium, v jehož těle se larva stane infekční. Po jejich konzumací hlodavcem se parazit opět dostává do organizmu hlodavce, svého finálního hostitele.“ 

Co parazit způsobuje?

„Parazit se dostává do centrálního nervového systému a může způsobit život ohrožující meningitidu, tedy zánět obalů mozku. Inkubační doba je obvykle 3 týdny, může být však až 36 dnů. Zdaleka ne každý případ končí trvalými následky či úmrtím. Záleží to především od infekční dávky, která se dostane do těla a stavu imunity postižené osoby.“

Jak k nákaze dochází?

„Nákaza lidí je velmi vzácná, a to po konzumaci nedostatečně tepelně zpracovaných či syrových hlemýžďů nebo např. syrovým nedostatečné omytým salátem, kde jsou zbytky slimáků. Infikované mohou být i sladkovodní krevety, krabi nebo žáby. Ryby však ne.“

Může se člověk nakazit i ze slimáčího slizu? Třeba právě na špatně omytém salátu?

„Ve slizu se larvy nevyskytují, ale na salátu mohou být zbytky uhynulého malého slimáka rozloženého přírodou a parciálně rozebraného jinými živočichy. Na našem území a u čerstvé zeleniny to ale není pravděpodobné. Spíše by se jednalo o import nějaké potraviny z endemických oblastí.“

Je nakažený pro své okolí nebezpečný?

„Nakažená osoba není infekční pro své okolí, nemoc se nepřenáší z člověka na člověka.“

Kde všude se  parazit vyskytuje?

„Endemické oblasti s výskytem této nemoci zahrnují části Asie a tichomořské ostrovy, včetně Austrálie a Havajských ostrovů, méně často je nákaza diagnostikována v karibské oblasti, na africkém kontinentu a ojediněle i v kontinentální části USA.“

 

Hrozí podobný případ i u nás?

„Riziko na našem území není sice v přírodě přítomné, určitě ale víte, že se po Česku organizují různé festivaly exotické až extrémní gastronomie, kde nákaza teoreticky hrozí. Plži se konzumují čím dál víc i v hodně prestižních restauracích. Ve Francouzsku je to tradice, ale vzácné to už není ani u nás. Do jaké míry jsou tepelně zpracovaní, je vždy otázkou.“

Pozor by si asi měli dávat i turisté…

„Ano, samozřejmě i cestovatelé v zahraničí. Tak se např. touto nemocí nakazila skupina francouzských turistů na Tahiti. Snědli nedostatečně tepelně zpracované sladkovodní krevety.“

 Jak se před nákazou chránit?

„Prevencí je nekonzumovat nedostatečně tepelně zpracované rizikové živočichy, důkladně omýt zeleninu anebo ji konzumovat jen po tepelné úpravě. Při manipulaci s hlemýždi používat rukavice a ruce si následné důkladně umýt.“