Problémy se zdravím se nevyhýbají žádné profesi. Učitelky, herci nebo zpěváci mají uzlíky na hlasivkách, horníci zaprášené plíce a skláři nebo montážní dělníci poškozené šlachy a klouby.

U některých profesí se ale nemoci z povolání objevují častěji. „Příkladem může být onemocnění svrabem u zdravotníků a pracovníků v sociálních službách nebo tzv. pekařské astma způsobené agresívním působením mouky a moučných výrobků,“ vysvětluje MUDr. Vít Petrik, primář Kliniky pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

S návštěvou lékaře neváhejte

Zatímco některé nemoci z povolání se dají vyléčit a pacient má šanci na normální život, u jiných to neplatí. „Záleží na konkrétní diagnóze nemoci z povolání a na včasnosti zahájení účinné léčby,“ vysvětluje primář Petrik. Příkladem nevyléčitelné nemoci z povolání je podle něj silikóza plic způsobená vdechováním prachu s obsahem krystalického oxidu křemičitého. „Jedná se o nevyléčitelné plicní onemocnění s postupným pomalým zhoršováním dechu,“ popisuje.

Naopak příkladem vyléčitelné nemoci z povolání je syndrom karpálního tunelu. „Pokud je pacient včas vyřazen z práce, která toto onemocnění způsobila, dodržuje správná režimová opatření (vyhýbá se negativním vlivům, které onemocnění zhoršují), případně na doporučení odborného lékaře včas podstoupí chirurgické uvolnění utištěného nervu, může dojít po nějaké době i zcela k uzdravení,“ objasňuje nutnost včasného odhalení nemoci primář Petrik. Ani po úplném uzdravení se ale pacient s »karpálem« nemůže vrátit ke své původní nebo podobné práci.