„Úplně první projev byl, že jsem tahala nohu,“ říká sympatická dáma, která pracovala jako zdravotní sestra. „Poté, co mi chorobu diagnostikovali, jsem pracovala ještě dalších pět let. Potom, po pěti šesti letech jsem začala mít mimovolné pohyby. To jsou takové ty kroutivé pohyby, kdy člověk neví, zda je ten dotyčný opilý,“ pokračuje. Praktický lékař poslal paní Opltovou ke specialistovi, a společně začali nemoc v rámci možností léčit.
Správné rozhodnutí
Brala lék za náhradu dopaminu, ale po třech letech jí nabídli buď hlubokou mozkovou stimulaci, nebo sondu do tenkého střeva. Tu si paní Mária také vybrala. „Bylo to těžké, protože jsem se necítila ještě tak stará, abych měla díru do břicha a musela celý den chodit s přístrojem. Trvalo to asi rok, než jsem přišla na to, že se vlastně lépe hýbu a lidé nepoznají, že jsem nemocná,“ vysvětluje.
S hlavou vzhůru
Zmírňující léčba je úspěšná, přesto nemoc tu a tam vykoukne na povrch. „Musela omezit jízdu na kole, protože často padám,“ říká Mária. Sonda v břiše neřeší ani další průvodní jev Parkinsona, jako jsou deprese. „Když je nejhůř, nad vodou mne podrží moje kočky, papoušek a psi,“ přiznává upřímně a jedním dechem dodá, že ráda cestuje: „Letos se chystáme do Paříže nebo na Sardinii,“ uzavírá.
Jak se žije s Parkinsonem Všeobecná fakultní nemonice v Praze
Parkinson a jeho příznaky
Parkinsonova nemoc je nevyléčitelné onemocnění nervové soustavy. Člověku se nedostává dopaminu, látky, která zajišťuje komunikaci mezi nervovými buňkami, takže následně pacient přestává kontrolovat svoje pohyby, nastane ztuhlost svalů, ohnuté držení těla, třes případně jiné mimovolní pohyby.
Člověk přijde k lékaři většinou, až když už má poruchy hybnosti. „Sám Parkinson však začíná klidně už o deset let dříve,“ říká Petr Dušek, lékař Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK. „Ztrátám hybnosti předchází nejprve pomalá hybnost, ztráta čichu, zácpa a deprese,“ vysvětluje.
Zmírňující léčba
Diagnostikovat zákeřné onemocnění není vůbec snadné. Právě proto, že první projevy jsou tak nespecifické. „V současné době je několik léků, které tlumí příznaky, ale vyléčit onemocnění nedokážeme,“ dodává Petr Dušek.
U vybraných pacientů se aplikuje podávání tekutého léku, který nahrazuje chybějící dopamin, sondou do tenkého střeva. Plynulé dávkování léku zajišťuje přenosná pumpička.
Nová naděje: Hluboká mozková stimulace
U pacientů, kterým už léky nestačí, se osvědčila hluboká mozková stimulace, kdy se pacientovi zavedou do mozku dvě elektrody, které vysílají impulsy do center pro řízení hybnosti. Elektrody jsou napojeny na neurostimulátor, který je umístěn v podkoží na hrudníku a s elektrodami spojen podkožními kabely.
„Mechanismy, jakými stimulace přesně funguje, nejsou dosud přesně známy. Výzkumu proto věnujeme velkou pozornost,“ říká Robert Joch z Centra pro extrapyramidová onemocnění Neurologické kliniky VFN. Centrum v současnosti provede asi 35 implantačních výkonů ročně.
Marihuana jako lék?
Parkinsona prý léčí konopí, u odborníků ale tento názor naráží. „Účinnost nevychází z žádných vědeckých faktů. Existuje pouze jediná studie u komerčně vyráběného extraktu proti bolestem svalů. Jenže pacienti s Parkinsonem mají už tak narušený nervový systém, že bych jim kanabinoid nedoporučil,“ říká Evžen Růžička, přednosta Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK.
Týká se i třicetiletých!
Každým rokem přibude až 15 tisíc nových pacientů s touto nemocí. Postihuje nejčastěji osoby mezi 50. a 60. rokem života, ale nezřídka vyděsí i třicátníky. Celkový počet nemocných Parkinsonem je v ČR 14 až 16 tisíc, v Evropě pak 1,6 miliónu.Parkinsonova nemoc nese název po britském lékaři Jamesovi Parkinsonovi, který ji roku 1817 popsal jako třeslavou obrnu.
