1°C
Povoluje vám šéf návštěvu toalety jen jednou za směnu? Nutí vás pracovat i během pracovní neschopnosti a práci vám vozí domů? Obtěžují vás vulgární noční esemesky kolegů? Jde o šikanu!
Těžko se prokazuje
„Šikanu na pracovišti můžeme popsat jako nepřátelské vztahy kolegů, které mohou přerůst až v ponižování druhého, ale i více zaměstnanců,“ vysvětluje Kristýna Nováková, advokátka z Rödl & Partner. Někdy je dokonce šikana spojená i s diskriminací.
Problém je ale dokazování. Může se totiž jednat o zdánlivě nenápadné ústrky, nevhodné vtípky, zesměšňování či pomluvy. Šikanózní příkazy nadřízených navíc většinou nejsou písemné a je těžké se proti nim bránit. Obrana tak vyžaduje trpělivost, pečlivost a především pevné nervy.
Násilný šéf
Zážitky se šikanou má řada zaměstnanců. Některé jsou absurdní (nutnost stát před šéfem v pozoru), další hraničí s trestním zákoníkem. „Několikrát jsem si stěžovala na problémy se strojem, u kterého pracuju. Při mé poslední stížnosti mě šéf chytil za vlasy a ke stroji dotáhl, ať mu to hned ukážu. Mám pohmožděniny, hnula jsem si krkem a jsem v pracovní neschopnosti. Násilí mi ale nikdo z kolegů nedosvědčí, všichni se bojí vyhazovu,“ stěžuje si Marie z Ostravska.
Nejčastější projevy šikany
● platové znevýhodnění (18 % zaměstnanců)
● styl komunikace (18 % zaměstnanců)
● kariérní možnosti (18 % zaměstnanců)
● z nevýhodnění při úpravě pracovní doby – volba směny, začátku, konce a rozložení pracovní doby apod. (14 % zaměstnanců)
● nabízená školení a vzdělávání (11 % zaměstnanců)
Útočit může vedoucí i kolega
Šikanovat může nejen šéf, ale i kolegové. „Základní jsou v tomto směru dva pojmy, bossing a mobbing,“ uvádí advokátka Nováková. „Pod bossingem rozumíme situaci, kdy nadřízený zneužívá svého postavení a šikanuje, ponižuje nebo zastrašuje podřízené. Mobbing označuje stejné či velmi podobné projevy, jen s tím rozdílem, že šikanovaným je nadřízený nebo zaměstnanec na srovnatelné pracovní pozici,“ vysvětluje.
Těžko na cvičišti i bojišti
Bitva proti šikaně či diskriminaci je sice složitá, ale nikoli nemožná. „Zaměstnanec se může bránit běžnou lidskou domluvou, žádostí o pomoc u zaměstnavatele nebo jiného vedoucího pracovníka, a v krajním případě rovněž právně,“ říká JUDr. Nováková.
■ Obraťte se na šéfa
Na zaměstnavatele se můžete obrátit se stížností a požadavkem na prošetření situace podle § 276 odst. 9 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. V případě, že vás šikanuje přímo šéf, žádejte o pomoc personální oddělení nebo vedení firmy.
■ Zkuste odbory
Je možné se obrátit i na odborovou organizaci, pokud ve vaší firmě je. Není přitom nutné být členem odborů.
■ Požádejte o pomoc inspektorát práce
Pokud se ani po stížnosti a jejím prošetření situace nezměnila, zkuste kontaktovat oblastní inspektorát práce. Jejich seznam najdete na www.suip.cz. Někdy zabere už i »hrozba« kontrolou.
■ S diskriminací pomůže ombudsman
Za určitých podmínek je možné se obrátit také na veřejného ochránce práv (ochrance.cz). „To je možné v případě, že se jedná o šikanu, která je spojená s diskriminací, tzn. že musí být motivována některými z diskriminačních kritérií, jako je například zdravotní postižení, náboženské vyznání, víra, rasa nebo etnický původ, pohlaví, věk, apod.,“ radí advokátka.
■ Podejte trestní oznámení
Pokud se šikana stupňuje, můžete podat trestní oznámení. Orgány činné v trestním řízení mají následně povinnost vše prošetřit. Policie shromáždí důkazy, které podpoří vaše tvrzení, ať už se jedná o svědecké výpovědi, lékařské zprávy nebo elektronickou komunikaci.
■ Poslední šancí je soud
Poslední možností je soud. „Ačkoliv se každý může do určitého stupně soudního řízení hájit sám, zastoupení právním zástupcem je doporučováno,“ říká JUDr. Nováková. Soudní bitva je ale náročná časově i finančně.
NOVINKA: whistleblowing
V případě šikany je možné využít i whistleblowing. Jde o interní oznamovací systém, který zaměstnancům umožňuje nahlásit bez obav z postihu jakýkoliv problém. Zásadou je totiž anonymita oznamovatele. Povinně musí fungovat ve firmách, kde je více než 50 zaměstnanců.
Veďte si záznamy
Zaznamenávejte si veškeré případy šikany, a to včetně dat, časů a popisu jednotlivých událostí. Záznamy se vyplatí vést i v případě, že si nejste jistí, že jde o šikanu. Z nich totiž získáte jasný přehled, zda se jedná o závadné jednání. Záznamy můžete využít v případě ofi ciální stížnosti.
Za »hnusné« spolupracovníky zodpovídá šéf
Dlouhodobá šikana může skončit zdravotními či psychickými problémy, případně ji šikanovaný neunese a dá výpověď. I tady je ale možná obrana. „Pokud na pracovišti k šikaně došlo, může být zaměstnavatel vůči zaměstnanci odpovědný za vzniklou újmu,“ potvrzuje advokátka Nováková.
Jak ale dodává, záleží na konkrétním typu odpovědnosti.
● Psychické problémy – pro nárok na náhradu újmy se podle Nejvyššího soudu musí jednat o závažnou psychickou újmu, s níž musel být zaměstnanec hospitalizován na psychiatrii.
● Výpověď kvůli šikaně – zaměstnavatel v tomto případě odpovídá za část ušlého výdělku, případně za další škody, které zaměstnanci v důsledku šikany vznikly (např. nepravdivý pracovní posudek a porušení zásady rovného odměňování).
Blesk Podcast: Šikana, naschvály a ponižování. Zdravotní sestra sepsala mrazivá svědectví kolegyň pdc, bp, Červený, Železný
